Oook píše: V diskusích se objevily diskuse o tom, proč cena WiFi připojení k Internetu (obecně) neklesá.

Tento jev je podle mého názoru způsoben třemi faktory, které hrají dohromady (proti poklesu cen):

• V případě připojení WiFi se ani tak nákladově nejedná o prodej
  kapacity, jako o prodej souvisejících služeb (technologie dnes stojí
  skutečně nula celá nula nula nic) a správu krabic. A tyhle náklady moc
  neklesají.
• WiFi připojení poskytují především menší firmy, které dokáží to,
  o čem se velkým operátorům vybaveným giga call centry jen zdá -
  udržovat kontakt se zákazníkem.
• WiFi operátoři fungují především v oblastech, které nejsou
  pokryty jinou technologií, která nabízí alespoň srovnatelný poměr
  cena/výkon. Takže není příliš velký tlak na cenu.

Paradoxně vím o několika projektech, kdy WiFi operátor začal přemýšlet
a realizovat projekt FTTH (optické přístupové metropolitní sítě).
Zajímavé je, že to nejsou velcí operátoři, ale spíš malé lokální firmy
- určitě budou časem lákavým cílem převzetí (ale to už je jiná pohádka).
 

Zeptal se mne kamarád (policista), proč je podle mne policie u nás tak nepopulární. Slíbil jsem mu se nad tím zamyslet.

Šinu si to tak v sobotu svojí čerstvě opravenou oktávkou po vídeňské a přemýšlím o tom. A najednou vidím policejní kontrolu. Automaticky dávám blinkr a přejíždím do vzdálenějšího pruhu, jenže příslušník už mne zaměřil, přebíhá silnici do levého pruhu a staví mne. Dávám mu doklady. Obchází moje auto, prověřuje ho v počítači. Za chvíli přichází jeho kolega a ptá se, jestlipak vím, kdy mi propadly emise a STK. Pravím, že netuším a on mi prozradí, že před třemi dny. Pravím Aha a dím, že to dám do pořádku a že auto jsem ráno vyzdvihl v servisu a že mi to tam taky mohli říct, když už inkasovali čtrnáct litrů.

Policista přikyvuje a povídá, že s takovým autem nesmím na silnici. A že buďto tu auto nechám, nebo zaplatím pokutu. Já vůl souhlasil s pokutou, pětikilo v čoudu - měl jsem požádat o potvrzenku, že jsem tam to auto nechal na policejní příkaz a nechat ho vyvalené uprostřed jedné z nejrušnějších pražských spojnic a čekat, co se stane.

Tehdy mi to došlo, proč jsou policajti u nás tak nepopulární. Policajti u nás více buzerují, než pomáhají. Vezměte si hasiče. Mohou vás taky buzerovat. Za špatně udělaný komín, za krámy na chodbě v paneláku (únikové schodiště musí být volné), za hromadu dalších věcí. Většinou jen napomínají. Kromě toho vám pomůžou otevřít byt, sundat kočku ze stromu nebo vás vystříhají z auta. Znám řadu případů, kdy hasič někdy někomu pomohl.

Nyní si sáhněte hluboko do paměti. Kdy vám pomohl policajt? Stačí maličkost. Když vám poradil cestu, řekl vám, že vám nebliká blinkr a ať si to spravíte. Nemusel hned nasazovat život. Jakákoliv maličkost, pomoc.

Sám jsem za svůj život našel tři takové události. Jednou mne z ničeho nic zastavila hlídka a řekla mi, že mi nesvítí jedno světlo a ať si to opravím. šlus, žádná pokuta. Podruhé mne na moravě zastavili na odlehlé silnici a řekli, ať dám bacha, že další kus je namrzlý.

Potřetí jsem viděl policistu řídit ručně dopravu před fučíkárnou na koncert Stinga. Poprvé. Na Couperfielda jsem si ho nevšiml (dost možná ho DC odčaroval).

Jinak se u mne role policie omezila na zapisovatele a neúspěšného vyšetřovatele. Jakou důvěru má pojišťovna v policejní protokoly dokumentuje fakt, že vždy si auto (po havárce i pár vykrádačkách) přišel skouknout pojišťovák.

Nepočítám příběh dopadeného bytaře, který vykradl kamarádce byt a odhalili ho o pár měsíců později. Ve statistice se to dobře vyjímá, ale pravda je taková, že bytař se na jednom lupu nadral tak, že ho neprobudili ani vrátivší se domácí ba ani o hodinu později konečně dorazivší hlídka policie.
Klasikou je jiný připad. O víkendu při pražském marathonu bloudím prahou autem ve snaze dojet na nábřeží. Všude zákazy, jednosměrky, změny. Ptám se policisty, který řídí dopravu. Odpoví mi, že netuší, že není z Prahy a že to není jeho práce. No s takovou odpovědí ať jde dopravák do pr…

Možná jsem náročný, zhýčkaný, zpohodlnělý. Utopista. Ale myslím, že tu leží problém. Jestli máme dojem, že policie více buzeruje, než pomáhá, logicky si jí nevážíme. O ničem jiném to není. Ne o počtu, platu, ale přístupu. Jak to, že policajt při výpadku elektřiny neřídí dopravu na kolabující křižovatce, ale o dvěstě metrů dále už agilně měří rychlost chudáků, kteří se snaží dohnat zpoždění a jedou dvacet přes limit? Proč dopravák neporadí trasu? Proč policajta nepotkáte tam, kde se něco děje? Proč proč?

A co vy? Napište mi prosím, jaký je váš poměr buzerace versus pomoc - pomohl vám někdy policista? Jsem výjimka nebo máte také silně negativní score?

Poznámka závěrem: jsem vcelku bezúhonný občan. Policajti mne nechytají při vykrádání banky nebo napadání spoluobčanů, takže odtud s nimi problémy nemám. A autem nejezdím jako prase, i rychlost vcelku dodržuju, protože nespěchám, občas blbě parkuju (bydlím v Praze) a nenosím v hlavě termíny stk.

Tak se nám to pěkně vyvíjí.

V lokalitě jedna jsme tak dlouho váhali s instalací pořádné antény na
střechu, že v mezidobí začala poskytovat v té lokalitě svojí službu
Chello společnost UPC. No a přiznejme si, že poměr cena/výkon/stabilita
je u Chello na trošku jiné úrovni než u freenetu (lepší pro uživatele).
Takže tahle lokalita je z hlediska freenetu mrtvá. Aspoň bude méně
elektromagnetického smogu v centru Prahy.

V lokalitě tři se nám zatím nepodařilo podniknout nic zajímavého.

Zajímavý vývoj se podařil v lokalitě dvě. Skutečně se nám podařilo
udělat vlastní CLOUD. Alokaci IP adres a čísla autonomního systému jsme
po netečnosti člověka zodpovědného za koordinaci těchto aktivit
vyřešili metodou “zábor”. Zajímavé bylo, že to komunita bez problémů
akceptovala.

V tuto chíli pracujeme na vytvoření (dvou) kruhové topologie. K
uzavření obou kruhů chybí cca 100m. Bohužel s mizernou viditelností.
Stabilita směrování se nám výrazně zlepšíla, bohužel internetová brána,
kterou používám, zůstala v původním CLOUDu a v cestě máme jeden
zarušený spoj (a původní CLOUD zatím nereaguje pozitivně na nabídky
dalšího spoje). Vypadá to, že začnu používat bránu na druhé straně
našeho CLOUDu.

Spousta lidí má spoustu chytrých rad a doporučení k nasazení
pětigigahertzového spoje. Zatím k tomu přistupujeme konzervativě,
počkáme na nějaký verdikt ČTÚ. Snažíme se také udělat nějaký slušný
monitoring infrastruktury, abychom mohli rozumně naplánovat směrování.
Momentálně používáme jako IGP OSPF (jak je ostatně zvykem ve většině
CLOUDů CZF) a externí propojení je udeláno pomocí BGP4.

V původním CLOUDu došla trpělivost ještě dalšímu kusu infrastruktury.
Narozdíl od nás neklade takový důraz na CZFree.Net, takže nastavil
směrování staticky a celé to orientuje směrem k Internetu. Z CZF
používá hlavně adresní prostor …

Vážený pane,
vězte, že prostor, který Vám ponechá auto odbočující z vedlejší závisí, kromě dalších okolností, také na odhadu rychlosti, kterou jedete. Není úplně obvyklé, že ve městě na nepřehledném místě, kde vyskakují chodci mezi stojící řadou automobilů, pojedete přes 80 Km/h. Přiznám se bez mučení, že jsem prostě takového řidiče neočekával.

Je možné, že jste pospíchal. V takovém případě jste mohl ušetřit následný incident (a částečně své nervy). Vězte také, že Váš slovník nadávek je poněkud jednotvárný (zkuste zabrousit také do oblastí medicíny či zoologie, získá to na zajímavosti) a je pravděpodobné, že vyplývá z nějaké frustrace ženami.

Také vězte, že automobil, kterému jste se snažil urazit zrcátko, má tato sklápěcí. Jakkoliv jsem viděl Vaše vypracované svalstvo, přece jen na vyrvání kloubu zrcátka bylo nutné použít tu věc, kterou máte mezi ušima (či nějaké větší kladivo).

V dokonalé úctě Váš služebník
Michal Krsek

Doplnění: Jen upřesnění pro některé diskutující. Diskuse byla do značné míry jednostranná. Sdělil jsem pánovi pouze: “prosím jeďte”.

Sofie ve věku jednoho dne. A děkuji za ta četná přání na webu i jinak, omlouvám se, že je nestíhám lépe zodpovědět…

Zvětšit tento obrázek

Skrzevá Pooh.cz jsem objevil zajímavý weblog NTS Govera věnovaný fiktivní telekomunikační společnosti. Samozřejmě se podle názvu nedá vůbec tušit, jaká společnost to je, zřejmě Telecom nebo Vodafone, ale za počtení to stojí. GTS Novera začala mezi tím uhánět adminástrátory bloguje, aby jí vyzradili, kdo blog píše. Proč, když to není o ní…

Dalším takovým webem je AntiBW blog. Narazil jsem na něj asi tak před měsícem, byl tam jeden článek, teď se to rozjelo více. Autor horuje proti BonusWebu, nějak mu ten web leží hustě v žaludku. Autor je opět anonymní, ovšem na paškál si bere mne nepochopitelné věcí, jako jsou překlepy (které vydává na za gramatické chyby), jichž má sám dost. Skoro to vypadá, jako by to byl jd se svojí populární nenávistí k BW

Další zajímavou novinkou, tentokráte již neparodickou, je BusinessWeek. Je to spíše zpravodajský server věnovaný kšeftíkům a zajímavostem kolem internetu, mrkněte na to, zda vám sedne, je psaný formou blogu a za pozornost podle mne stojí. Jen se mi nějak plete s tím jiným BusinessWeekem

Smutnou zprávou je konec aKB@large. Jeden z nejlepších českých weblogů nejdříve zvolnil tempo publikování a pak ohlásil likvidaci. Autor přímo píše: Myslel jsem, že Internet je dost velký a já dost malý na to, abych se v něm pohodlně ztratil, ale neuvědomil jsem si, že i ten velký Internet se skládá z maličkých vesniček. Baba. Sám na to tak často narážím a čert ví, kdy to kvůli stejným problémům budu muset zapíchnout také.

Před necelým rokem jsem psal o tom, že očekávám u Nokie příchod tabletu – jednoduchého zařízení vybaveného prohlížečem, které bude schopno přepínat se do režimu spánku, ihned se z něj probudí a zase se ihned vypne, když nebude potřeba (Chytré displeje Nokia - další cesta?). Dostal jsem řadu poučení, proč takové zařízení Nokia neuvede. Pak už jsem chytrého nedělal, protože o pár měsíců později jsem viděl prototyp, takže bylo zřejmé, že jsem ulétl v předpokladu, že by Nokia nasadila nějakou svoji Series – vývojáři jednoduše sáhli po Linuxu, který vyšperkovali hezoučkým prostředím Maemo. Také bylo zřejmé, že Nokia si připomínky čtenářů nepřečetla a rozhodla se uvést tablet bez GSM modulu – tablet se připojuje do internetu přes bluetooth nebo přes WiFi, což považuji za vhodné. Ušetřily se tím peníze (BT mobil Nokia máte přeci na stole) i hmotnost a nutnost redundantní SIM karty, nota bene když broadband už má každá domácnost (haha, já vím, ne u nás).

Ponejprv něco o smyslu tohoto zařízení. Především je třeba říci, že Nokia jej nebude nabízet na všech trzích, ale pouze tam, kde je penetrace broadbandu v domácnostech i kupní síla dostatečná. Osobně se obávám, že pro český trh se lokalizované verze nedočkáme, na druhou stranu zdrojáky jsou dostupné a když to dostane do rukou někdo šikovný, nemusíme čekat na Nokiu.

Někdo nechápe, k čemu Nokia 770 slouží. Hry si na tom nezahrajete, mobil v tom není. Co tedy s tím? A zase – tady záleží na vyspělosti trhu. V řadě domácností vyspělých zemí přestává jeden počítač stačit a stále více si lidé všímají, že internet by jim mohl pomoci v běžném používání. Že by si nemuseli kupovat TV program, pouštět televizi kvůli předpovědi počasí, že kniha kuchařských receptů stejně jako jízdní řády jsou zdarma na internetu. Odcházet z kuchyně do pracovny kvůli receptu? Bootovat kvůli zjištění, kdy jede vlak? Ne – na všechno tohle by byl lepší právě takový tablet, kde kliknete na klávesu, okamžitě jste připojeni a přes web zjistíte, co potřebujete.

Zdá se vám, že si takovou věc nikdo nekoupí? Nu, tady bych řekl, že budete překvapeni (nevažte se odhadem úspěchu jen na náš maličký zaprděný trh). Nokia cenu stanovuje na 350 dolarů, což je přepočteno kursem 8050 Kč (tedy zhruba 12 000 Kč prodejní cena u nás s DPH bych odhadl). Je to na český trh drahé? Ano, dost možná si za tyhle peníze koupíte dvě třetiny nebo i celý velký počítač, na kterém budete moci hrát dooma. Jenže zrovna tuhle službu vám nenahradí. Velký počítač si nevezmete do kuchyně nebo si na něm nebudete číst ebooky v křesle, nemůžete ho hned přesunout na bar a míchat podle něj recepty. Není to pohodlné. A za pohodlí se platí. 350 dolarů je za našimi hranicemi částka deseti knih, třiceti časopisů. Prostě žádné drama.

Souboj Nokia tabletu s tablety Microsoftu bude velmi poučné sledovat. Microsoft se snaží delší dobu o něco podobného a zatím bezúspěšně. Jeho tablety umí prakticky totéž, co stolní počítače. Nokia tablet neumí nic než web, email a k tomu patřící služby jako je rádio či video, pár her. Jasně, je to Linux, geek si tam může nahackovat Apache server, jenže normálnímu smrtelníkovi nastartuje tablet do webového prohlížeče a to bude všechno - a taky všechno, co bude potřebovat. Jednoduchost nebo prakticky neomezená variabilita? Rozdíl pětinásobku v ceně? Co rozhodne?

Vsadil bych si na jednoduchost. Vsadil bych na Nokia 770, jestli na něm Nokia něco zásadního nezvrzá. A vsadil bych se, že o nadvládu nad tablety se Nokia popere především s firmou Apple. Protože tablety budou hlavně o UI.

Jen tak na okraj – ano, svůj Nokia 9500 komunikátor používám prakticky každý den jako tablet. Už proto vím, jak je to moc užitečná věc.

Všechno to včera dobře skončilo. Až na malé drobnosti, jako že jsem zapomněl na jednu schůzku, ale zákazník to pochopil. Zklamala také technika, protože Motorola V3 se rozhodla, že bude dělat problémy s příjmem a odesíláním SMS, takže vůbec netuším, komu se mi nakonec ve skutečnosti podařilo protlačit bleskovou zprávu, že Sofie dorazila. A WiFi u Apolináře nemají (nechybělo mi), zato tam mají ostražité policisty, kteří rádi odtahují auta na Rohanský ostrov. Fujho.

Celé to začalo docela nenápadně. Ráno odešla Dita na tiskovou konferenci McAffee (či jak se to píše), ještě odpoledne jsem jí dával věci, které chtěla vzít z domova a doktorka ji ujistila, že porod nečekejme dříve, jak za týden. Ještě jsme se odpoledne šli podívat, jestli někde prodávají takovou houpací postýlku na baterie (prodávají, ale nemají ji – koupím ji po netu), pak jsme jeli domů a Dita rychle dopisovala článek. Článek dopsala a odeslala a pak za mnou přišla, jestli bych měl chvilku, že bych ji odvezl do porodnice, protože MHD to takhle na večer bude dlouhá štreka. Co na to říci – v televizi nic nedávali, tak jsme vyrazili k Apolináři, kde si Ditu nechali. Ta doktorka, která Ditě ještě ráno říkala, že porod tak za týden, z nás dostala záchvat smíchu. Vysvětlení bylo prosté – brutální změna tlaku na tohle prostě funguje.

A druhý den krátce po jedné hodině se Sofie narodila. Ani moc neplakala, jen tolik, aby doktoři byli spokojeni, že je v pořádku, nechala se zvážit, změřit a zabalit do zavinovačky a pak už jsem si ji houpal já. Usmívala se, vyplazovala jazyk a sem tam se jedním očkem podívala na změněný svět kolem sebe.

Fotku sem nedám. Fotku oblečené Sofie jsem neudělal a nebudu tu vystavovat svlečenou dceru – ještě by se to za dvacet let vymstilo, že nechala vystavit své svlečené fotky na internetu. Navíc jsou fotky dost mizerné, nebylo tam moc světla a nechtělo se mi na Sofii blýskat bleskem. A míry jsou přímo missácké – 49 cm, 3500 gramů. Sofie čili moudrost.

Nu, nezbývá, než si přát, aby byla zdravá, dobře a šťastně rostla a co nejvíce genové výbavy zdědila po Ditě

Sofie spatřila světlo světa dnes ve 13:10. Snad se jí tu bude líbit

Ona se nám líbí moc!

Dita konstatuje, že květiny se sem nosit nesmí. Ti, kdož měli, snad pochopili.

Patrick

V pátek dorazil z Říše můj otec. Potkat jsme se měli v kavárně Slávie, přijel ještě s dalšími lidmi, aby jim ukázal Prahu. I dorazil jsem do Café Slávia toho teplého pátečního odpoledne a zastihl jsem je tam v dobrém rozmaru, jak pojídají a popíjejí a kochají se krásou Prahy, zejména pak kavárny Slávie.

Začal jsem obecenstvu vysvětlovat, že tato kavárna je u nás tak populární a proto turisty narvaná, protože zde psali známí čeští autoři. Samozřejmě padla otázka, jací že to byli autoři. Nejdříve jsem pojal nápad vysvětlovat, kdo to byl Šimek a Grossman, pak jsem si ale ušetřil výklad a pravil jsem, že samozřejmě Kafka. Davem proletělo zašumění nad tou žhavou zvěstí, vždyť pojídat kuchen ve stejném geistraumu, jako Mistr, to je čest. Všichni se shodli na tom, že Mistr dlel v nadmíru hezké kavárně a že není se čemu divit.

Když už jsem je takto jednou uvedl v omyl, neměl jsem drzost jejich vlastní omyl opravovat. Vtip je v tom, že když Šimek s Grossmanem chodili do Slavie, byla to normální kavárna, žádné hogo fogo. S dnešními cenami by zde mnoho povídek nenapsali. Přesto dnes kavárna těží z pověsti, kterou získala jako útulek géniů, z toho, že každý si rád posedí v odlesku takové slávy. Tedy z něčeho úplně jiného, než proč do ní ŠaG chodili.

V neděli jsem je vzal do jiné kavárny, neméně slavné, ale zatím méně známé. Café Imperial Na pořící je proslulé především saturninovsky, kavárna je si toho vědoma a na baru stojí mísa koblih, které můžete za necelé dva litry zakoupit a házet po hostech. Jak mi číšník sdělil, mísa se platí v hotovosti (=nezaházel jsem si) a každý měsíc si ji několik lidí zaplatí. Doktor Vlach by plesal (kdo nevíte proč, zde MP3). Café Imperial je zatím stranou turisického zájmu, protože zvenčí to vypadá jako ratejna nejhoršího kalibru, až když vlezete dovnitř, praští vás do očí nádherná secesní keramika, kterou jsou obložené stěny. Ceny rozumné, ke kafi za 44 Kč dostanete i koblihu. I tak ale už je to spíše stylové posezení než místečko tvorby nadějných géniů.

Opustila nás ta kavárenská kultura nebo se jenom přesunula?
Podniky, které si své místo na slunci vysloužily, podražily, staly se masově navštěvovanými a řada je na nových podnicích, kavárničkách a čajovnách kdesi v mezaninu činžovního domu, v zašlé a ztracené uličce, kterou až za padesát let objeví bedekery turistů spolu s poznámkou “zde ve Velrybě tvořil známý český literát stěžejní část svého …”? Nebo je dnešní svět takové tvorbě nenakloněn?

Přemýšlel jsem nad tím. Sám nemohu psát na papír, do bločku, jako to dělali pánové Šimek či snad Kafka. Kde nemám počítač a klávesnici, jsem jako bez ruky. Psát perem mi nejde bezmála ani korektury. Nemohu si sednout ke stolku, vytáhnout blok a psát, už jsem to zkoušel a nenapsal jsem ani ťuk. A nejsem evidentně sám. Stále častěji narážím na podobné zjevy v kavárničkách. Stůl obložený notebooky píchnutými do zásuvky, papíry, kávička, minerálka. Některé kavárny to pochopily, nabízejí zásuvky k volnému použití, obsluha ruší múzy jen přiměřeně, EDGE/GPRS/CDMA jede naplno, protože ani při tvůrčí extázi nemůžete být offline.

Takhle začíná nový tvůrčí svět. “Zde sedával známý český tvůrce MMS příběhů pro děti a GPS lokačních her pro mládež, při jejich tvorbě používal telefon Nokia T-series…” – a máte v kavárně narváno.

!++17++!

noname píše: Právě probíhal na ČT1 desetiminutový rozhovor na téma nového výzkumu SW pirátství v ČR od BSA (viz také zpráva na DIGIWEBu). Podle výsledků tohoto výzkumu se zvýšil podíl pirátského software na českých počítačích z 40 na 41%. Podle tohoto výzkumu také narostla hodnota tohoto sw za poslední rok ze 100 na 130 MLD Kč.

Komentátoři zmiňovali všechny možné důvody tohoto nárustu, zejména pak dostupnost internetu, P2P atd. Některé komentující weby také zmiňují způsobenou škodu a možné výrazný zisk pracovních míst atd.

IMHO je to krásný příklad nesmyslných zpráv na základě dobře PR provedených nesmyslných statistik. Způsob měření něčeho tak složitého jako je obecná míra pirátství je zatížen takovou spoustou problémů, že posun o 1 procentní bod je zcela v rámci statistické chyby. Zvýšení hodnoty takového SW je pak dáno více podstatným zvýšením penetrace počítačů v poslední době a vyjádřeno v českých korunách je zde navíc velký meziroční rozdíl v kursech Euro a Dolaru.

Argumentace o způsobené škodě je naprosto mimo: když si nainstaluji nelegálně na svůj počítač MS Office s maloobchodní cenou 10 000 Kč, jakou způsobím Microsoftu? Odpověď deset tisíc by znamenala předpoklad, že bych si jinak tento MS Office koupil, ale ten je v 99,9% případů chybný (100% u domácností). Naopak by se dalo hovořit o pozitivním vlivu na obchodní výsledky této firmy díky této nelegální instalaci, neboť bych propagoval jejich proprietární souborové systémy. Můžete vsadit kalhoty, že kdyby všichni vlastníci nelegálního SW přešli na nějaký open-source systém, tak jediný kdo by na tom tratil by byli výrobci closed-source.

Samozřejmě je snadno vyčíslitelná škoda, když někdo prodá nelegální SW či na této činosti jinak profituje. Takoví patří do basy a takoví také platí největší pokuty. [nadsázka]On by vůbec nebyl špatný způsob ala drogy: legální držení software v množství menším než malém pro vlastní potřebu, nelegální jeho distribuce a prodej[/nadsázka]

S nesynchronním dabingem jsem vždy měl problémy. Buďto jsem si rád dal titulky a původní verzi, takže jsem si mohl vychutnat původní znění a opřít svoji angličtinu a hluchost o psaný text, nebo mám rád pořádně udělanou češtinu / němčinu do filmu. Takové ty polské rychlodabingy, kdy celý film nadrčí unuděným hlasem jeden člověk a pod ním je potichu slyšet původní stopa, mi nikdy moc nešly k duhu. Těžko zapomínat na dabing filmu Zmrtvýchvstání Ježíše Krista, kde Ježíš křičí bolestí na kříži a k tomu znuděný hlas čte “Au. Au. To bolí. Au.”

Videotelefonie na 3G telefonu zatím slibuje stejný zážitek. Vyzkoušel jsem to několikrát a vždy mne to uhodilo do očí. Naposledy minulý týden na ZTE s Davidem, když jsme si telefonovali na úplně prázdné buňce. Slyšel jsem perfektně, co říká, ale jeho rty se pohybovaly se zpožděním dalších cca 300 ms. Bylo to vidět, bylo to poznat a bylo to znervózňující. Automaticky jsme totiž měli tendenci počkat, až ten druhý domluví nejenom hlasem, ale i ústy. Naše oči pracovaly, odezíraly a to zpoždění je mátlo. Opravdu nepříjemné.

Nevím, co se s tím dá dělat. Na podobný problém jsem narazil u 3G hovorů vícekrát, nejenom u UMTS, ale i CDMA2000. Jenže zatím vždy na pididispleji, kde nebylo na ústa tolik vidět a kde mne videotelefonování také ihned omrzelo, už proto, že mu jako službě moc nevěřím. A teď mám další argumenty.

Videotelefonie nebude mít problémy jen s cenou, ale také se svým praktickým použitím. Nesynchronní obraz a zvuk, obtížná stabilizace kamery, kterou musíte držet v natažené ruce, aby bylo něco vidět a maličký pohyb obraz hodně rozhodí. Dva málo technické problémy, které přesto považuji za docela zásadní.

V USA je číslo 911 ekvivalentem našeho 112 - jde o nouzovou službu, kde vám policie, hasiči či doktoři pomohou. FCC již delší dobu byla pod tlakem pevnolinkových i mobilních operátorů, kteří argumentovali, že souboj s VoIP není pro ně fér, když VoIP operátoři nemusí zajistit dostupnost linky 911 ze svých zařízení. FCC tedy nyní nařídilo, aby VoIP služby do listopadu rovněž zpřístupnili volání na lokální centrum 911. Kromě zpřístupnění volání, což samo o sobě není takový technický problém, budou tedy muset VoIP operátoři zřejmě platit z každého čísla příspěvek na provoz 911 linky, jak je zvykem u ostatních telekomunikačních operátorů. Což mnoha z nich neudělá radost. Kromě toho také operátoři musí dát k dispozici číslo zákazníka pro zpětné volání (to rovněž nebude velký problém), ale také jeho geografickou polohu. Tu u mobilní sítě udává GPS nebo lokalizace polohy v síti, u pevnolinkového připojení je to adresa přípojného místa. Co to bude u VoIP?

FCC tím jednoduše sdělila VoIP operátorům: chcete nabízet služby jako telefonní? Tak ať jsou stejně telefonní, jako všechny ostatní - jak s právy (příchozí číslo), tak s povinnostmi (911).

Bývalý šéf FCC Wireless Telecommunications Bureau John Muleta už také toto rozhodnutí okomentoval. Podle něj bude zavedení 911 na VoIP trvat roky, ne 120 dní. Podobně, jako tomu bylo třeba u mobilů, objektivních problémů prostě bylo až příliš (zdroj).

Řada operátorů již dala najevo svoji nespokojenost s rozhodnutím FCC. Například Skype již prohlásil, že má jen velmi obecné povědomí o lokaci uživatele své služby a že by jej FCC měla z regulace vyjmout.

Také AT&T již prohlásilo, že bude mít s 911 problémy, protože by potřebovalo zajistit přístup ke všem routerům v zemi, aby mohlo spolehlivě lokalizovat polohu svých CallVantage zákazníků. (zdroj)

S povinnou 911 si zřejmě FCC užije ještě mnoho legrace.