Noname píše: Na serveru Internet Pro Všechny jsem dal článek o nových cenách Telecomu z jejich tiskové prezentace. Může přinést každému uživateli zdražení až o stokoruny, některým naopak účet klesne. Důležité je, že konečně je podrobný účet zdarma, stejně jako CLIP a obecně hodnotím nové tarify spíše pozitivně - i když znamenají zdražení, jsou alespoň přehlednější a jasnější. Jediné negativum je pro uživatele DSL+Home Mini, Telecom ale prý připravuje nové ceny na DSL, snad tedy nárust nebude ani pro tyto uživatele tak dramatický (až 40%). Pozor - do konce května máte čas na migraci ze starých tarifů (všechny skončily) na nové, poté vás zmigruje sám!

A jedna perlička: před začátkem tiskové informace mi bylo zástupcem Telecomu ”doporučeno”, abych neměl příliš dotěrné otázky. V podstatě bych měl být rád, že mě tam jako nenovináře pustili. Vzhledem k tomu, že o jejich tiskovce napíšu víc, než 90% “novinářů”, kteří se tam přišli jen najíst, tak se mě to docela dotklo. Asi zkusím získat novinářský průkaz.

AKTUALIZACE: podařilo se mi zjistit, jak je to se změnami v tarifech pro vytáčené připojení!

za 15 minut vyrážím na tiskovku Telecomu o nových tarifech - chcete se jich na něco zeptat?

Pročítal jsem v poslední době řadu materiálů k novým formátům vysokokapacitního DVD. Celý technický svět vzrušuje, zda v souboji vyhraje Blue-Ray nebo HD DVD. Jenže co když nevyhraje nic? Co když to bude plichta? Ne plichta proto, že to bude půl na půl, ale proto, že se tyhle formáty stanou okrajovými, prakticky nepoužívanými? Všímají si toho i v posledním Wired, i v pár dalších médiích – souboj už není o tom, který formát DVD, ale zda vyhraje síť nebo disk.

Už dlouho se o tom spekuluje a pořád nebyl ten správný čas. Pořád bylo pro mobilní zařízení a jejich uživatele podstatně pohodlnější uložit data na malý disk v zařízení, než je posílat po síti a ukládat centrálně. Nepomohlo v tom ani GPRS a zdá se, že ani EDGE. Jenže to vypadá, že nové síťové technologie v WCDMA a EV-DO sítí by mohly dojít podstatně dál, takže už bude SKORO jedno, zda fotku uložíte do paměti telefonu a nebo ji rovnou pošlete do svého fotoalba u operátora. A že by mohlo být jedno, zda si filmeček stáhnete do paměti nebo zda si ho budete streamovat přímo ze sítě.

Mohou síťové technologie ohrozit i vysokokapacitní DVD? Vypadá to, že s moderními MPEG kodeky postačí pro HD signál přípojka o rychlosti cca 2 Mb/s ve směru do vaší domácnosti, tedy něco, čemu dostačují i takové technologie, jako je ADSL. I kdyby se v praxi ukázalo, že je to málo, lze jít dál k výšinám, v civilizovaném světě (kde bude zájem o HD signál nejvyšší) zcela nepochybně. V Japonsku či v Koreji si můžete do domácnosti natáhnout přípojku až o rychlosti 100 Mb/s, kterou protáhnete i nekomprimovaný HDTV signál, Hong-Kong dokonce nově dostává jako dárek od místního operátora domácí přípojky o rychlosti 1 Gb/s v ceně v přepočtu 5000 Kč/měsíčně. Jak obstojí HD DVD formáty proti možnosti šířit signál online? Proti možnosti stáhnout si film ihned do svého počítače po desetimegové lince? Opravdu půjdete pěšky dva kilometry do půjčovny či prodejny, místo toho, abyste stiskem tlačítka film stáhli, když tu možnost máte?

Vysokokapacitní DVD zůstávají viset někde mezi. Na to, aby si uživatel zazálohoval své dokumenty mu plně postačuje CD, i proto adopce vypalovaček DVD nepostupuje tak rychle, jak by si výrobci přejí a až s pádem cen a automatickou montáží DVD vypalovaček se zrychluje. Na to, aby si zazálohoval celý pevný disk mu dnes už ani vysokokapacitní DVD nepomůže, protože to má kapacitu tak akorát dnešního nejmenšího pevného disku.To tedy vysokokapacitní přepisovatelná DVD odsuzuje do postupně umírající role šiřitele filmů a média pro vysokokapacitní paliče, protože k zálohování se zase tak dramaticky nehodí, na to je dneska “lepší” pevný disk. Případně, až bude taková vypalovačka stát dva litry, k automatické vestavbě do počítačů místo dnešních CD/DVD. Jenže to bude tak za pět let a za tu dobu bude možná taková mechanika stejný přežitek, jako floppy dnes.

Pamatujete si to? Kdysi se bez nich nedalo obejít. Floppy disky. Kapacita kolem 1 MB dat – na ty tříapůlpalcové dokonce 1,4 MB dat a někdy i dvojnásobek, když jste měli tu správnou mechaniku, ze které to nikdo jiný nepřečetl. Dneska dvoumegovou presentaci či fotku pošlete kolegovi s klidem emailem. Netankuje vás, že překódování do MIME takovou fotku ještě o čtvrtinu nafoukne, nehledáte žádný FTP server, prostě ji přiložíte a pošlete. Hranici, jakou velikost dat někomu pošlete emailem, aniž byste se ho ptali, má každý položenou asi stále někde jinde, já posílám i dvacetimegové emaily a jen pár lidí se raději dopředu ptám nebo jim to uložím na web. Kam se ale tahle hranice posune za pět let? Pokud stejně daleko, jako před pěti lety, kdy jsem se klepal poslat text v T602 o rozsahu 30 Kb, mohli bychom čekat, že čtyři giga nebudou za pět let žádný vážný problém.

Zatím nejsme připraveni, jenže co znamená připravenost? Když Google před rokem přišel s gigovým emailem, všichni to považovali první týden za výstřelek, žertík, extravaganci, technickou nadřazenost. O půl roku později už gigový email nabízel v USA každý a o rok později i každý u nás a pro jistotu dvě giga. Jestli Google za rok nabídne desetigigový síťový disk, bude mít Seznam za dva roky dvacetigigový síťový disk i s růžovými puntíky a Centrum na ty puntíky přidá žlutý kroužek. Pak se ukáže, že Google vymyslel fintu když zjistil, že uživatelé většinou na disku skladují stejné soubory, takže stačí ten soubor uložit jen jednou a uživatelům dávat jen symbolické odkazy na něj (neutíkejte si to patentovat, už na to patent je), čímž drasticky snížil skutečnou potřebnou kapacitu diskového pole.

Aby i mobilní sítě, kde přeci jen jde stále ještě o řádově menší objemy, mohly nabízet síťové disky, budou muset snížit latenci a zvýšit rychlost, tedy HSDPA a EVDO Revize A welcome.

V naší banánové republice to může znít futuristicky, ale náš příspěvek k tomu, který formát vysokokapacitního DVD zvítězí, bude beztak nulový. Můžeme to ale se zájmem sledovat – kam až konvergence technologií zašla. Zda síťová technika bude moci nahrazovat vysokokapacitní osobní média. Zda je ta chvíle právě teď nebo budeme potřebovat ještě jednu či dvě generaci síťových a záznamových médií…

!++16++!

Také inspirováno Geeklandií: Hard disk v mobilu? Dobrý nápad?

Včera jsme vyrazili na hru Jaroslava Duška Čtyři dohody. Osobně se tomu zdráhám říkat hra, jde spíše o kázání v takovém tom starosvětském stylu, v blízkém kontaktu s obecenstvem, ale kázání se tomu neříká. Asi proto, že kdysi by na kázání lidi nechodili a dneska, když už u J. Duška tuší, o co jde, je to jedno. Lístky samozřejmě zajistila Dita z moci své úřední od Cleverlance a já byl ten klasický Plus Jedna, ba dokonce jsem se domníval, že už v Cleverlance nikoho neznám. Později na rautu se ukázalo, že chyba lávky a několik cleverlancáků asi ještě teď dumá nad tím, jestli jsem opravdu VIP zákazník na javové bankovní systémy. Podle mne podařená akce, zdálo se mi, že i bankéři se bavili.

Citát v nadpisu se samozřejmě také přeneseně týkal zvěstované toltécké moudrosti a J. Dušek také hned plasticky představoval, jak to bude vypadat, až EU přijme pravidla, že mobilem lze telefonovat jen ve vyhrazených prostorách. Totiž když úředníci budou moc hodní, udělají i speciální prostor, kde budete moci nejenom telefonovat, ale dokonce I KOUŘIT!

Zajímavé na tom je, že budoucnost mobilů nemusí každý vidět jednoznačně. Když se dneska na Marigoldovi zeptám, jak vidíte budoucnost mobilů, většina lidí se zahledí do nějakého singularitního bodu, kde lze mobil spatřit jako implementovaný při narození pod kůži, napojený na centrální nervový systém atd. Jenže co když to bude jinak? Co když mobily opravdu zaniknou nebo budou omezovány podobně, jako kouření? Nedává vám to logiku? Ale jistě, mobily jsou vlastně stejně zneužívány, jako drogy. Ruší nás na představeních, v restauracích, ve společnosti, v práci. Nepříjemně hlasitě zvoní, nenechávají nám klidu. Ruší nás stejně jako hulákající opilci. Ruší nás lidé, kteří jimi nahlas telefonují, kteří je používají za volantem i přes všechny ty zákazy. Zvykneme si na to, nebo se bude používání mobilů regulovat?

Všimněte si, jak se vyvíjelo používání mobilů u high society. Když byly mobily drahé, patřilo k dobrému bontonu, mít je. Zhruba od přelomu tisíciletí se ale ti bohatší od mobilů oprosťují a znám řadu vlivných/bohatých lidí, kteří mobil jednoduše nepoužívají a pokud ano, tak v podstatě jen pro ochozí hovory nebo jako pager pro sms. Hovory na něm přijímají jen od rodiny, číslo nezobrazují a nerozdávají. Proč? Protože fakt, že musíte být na mobilu, je něco jako zotročení. Jste tak nízko v potravním řetězci, že si na vás může každý houknout, ať jste kdekoliv. Abyste se uživili, musíte být na příjmu dvacetčtyři hodin denně. Aby vám to zaměstnavatel osladil, dostali jste poslední model telefonu a přivírají se oči nad tím, že voláte i soukromě. Jste otrok - jen jste dostal pozlacená pouta, co vypadají skoro jako hezké náramky, když přehlédnete ten řetěz mezi nimi.

Ne, budoucnost není jednoznačná a i když si myslíme že víme, kam nás zavede, můžeme být ještě překvapeni. Čím více něčeho máme, tím více chceme něco jiného. Čím více používáme mobil, tím více nás štve, když nám zvoní v nevhodnou chvíli, jenže chyba je v nás a ne na straně volajícího, který nemohl vědět, že nám volá nevhod. Jsou výhody mobilů takové, aby to stálo za jejich invazi do našeho soukromí? A opravdu bude Zandl tím prvním, kdo si nechá implementovat sim kartu pod kůži a na sítnici mu bude svítit Vodafone CZ? Nebo spíše za chvíli odloží svůj mobil, koupí si kartu do telefonních budek a nebo pager? Co je to za svět, kde 14% respondentů se přiznává, že přijme telefonní hovor i během sexu? Nebo je svět v pořádku a tohle je jen darwinovské řešení, jak vymazat genovou informaci debilů z genomu lidstva?

Mnoho otázek, málo odpovědí. Zeptejte se mne za dvacet let a nebo jděte na Jaroslava Duška a Čtyři dohody…

PS: Bingo, já jsem ten ufon, co se ptal, jak dopadnou děti, které se nedají do ohrádek. Ale jen pro forma. Já to vím. Zažil jsem to. Takhle.

Navštívil jsem nedávno jednoho kamaráda v jeho firmičce. Malá firmička, čtyři lidé, čtyři počítače. Výdělečná firmička živící se poradenstvím, jakým to není podstatné. Podstatné je, že firmička šlape a majitel nemusí řešit každou korunu, čili se pro většinu obchodníků stává vorvaněm v okamžiku, kdy zjistí, že zrovna tomu jejich problému nerozumí. Díky tomu tu sekretářka má na psaní dopisů ve Wordu devatenáctipalcové Eizo a počítače, který by stačil na server celní správy. Atd.

Kamarád moji návštěvu záhy využil k tomu, aby mne poprosil, zda se mu podívám na to, proč mu nefunguje ADSL přípojka. Nechtělo se mi do toho příliš, protože vrtat někomu do routeru není moje hobby a zejména, když mi osvětlili, že všem ostatním ADSL jede, tak jsem se obával, zda není nějaká chyba v routování, jemuž zase tak moc nehovím.

Naštěstí první, co mne napadlo, bylo podívat se na ADSL modem. Neindikoval připojenou linku. Šel jsem po kabelu a ejhle, zde byl zádrhel. Někdo nabušil konektor DSL přípojky do konektoru ethernetu (tedy prohodil RJ-11 a RJ-45) a i když šlo o rozdíl zanedbatelný, ADSL modem si ho nenechal vnutit. Prohodil jsem obé a fungovalo to. Kamarád usoudil, že jsem opravdu odborník, když zvládnu během pár vteřin vyřešit tak zapeklitý problém, jenž on nevyřešil ani konzultací s infolinkou Telecomu.

Až potud asi nic zvláštního (ne, ta firma nedělá IT konzultace). Až za chvíli mi to došlo a zeptal jsem se: “Hele, ty jsi říkal, že ostatním u vás ADSL funguje?” Ano, všem ostatním fungovalo. Jak by nefungovalo, když každý měl svoji vlastní ADSL přípojku na své vlastní telefonní lince zapojenou do ethernetu na svém počítači. Ostatní měli ADSL zapojené správně. A nikoho vůbec nenapadlo, že by mohli mít jen jednu přípojku a o tu se dělit. Prostě tak, jako se platí paušál za každou telefonní linku jim přišlo stejné platit paušál za každý připojený počítač. A to jim ještě k jednomu počítači prodali jako vylepšení čtyřportový router s ADSL, což se nakonec ukázalo být pro tři ADSL přípojky smrtící, protože jsem ADSL přes tento router nasdílel všem počítačům a kamarádovi jsem nakázal tři ADSL přípojky deaktivovat. Asi tak za půl roku se ho musím zeptat, jestli ty tři ADSL přípojky platí. Když omylem zruší všechny, zjistím to, protože mi bude volat, že to, co jsem zapojil, jsme zapojil blbě

Připomíná mi to jednu věc. Spolu s tím, jak se objevuje čím dál více počítači vybavených firem, které nemají s IT nic společného a počítače tu využívají lidé netechničtí, mám dojem, že výrazně chybí firmy, které by k takovým počítačům nabízely správu, tedy to, že se jednou za týden staví ve firmě, zazálohují data na pásku/DVD, vymění to i ono, nebo totéž učiní na zavolání. Něco takového dělají velké firmy draho pro jiné velké firmy, ale těm malým by počítačový doktor také prospěl. Neznáte nějaké firmy, které tohle dělají?

Skype se pustil do zajímavého počinu a vydal Skype Guide for Network Administrators. V PDF si ji můžete stáhnout zdarma zde. Na třiceti stránkách se tu vysvětluje, jaké dopady může mít Skype na firemní síť či spíše jak obojí naučit spolu soužívat - jak a co nastavit na firewallu atd. Hezký počin pro paranioidní (či i jen opatrné) správce sítí!

Což mi připominá - zjistil jsem, že více jak dvě třetiny zahraničních kontaktů se mnou komunikují přes Skype více, než emailem nebo telefonem. Však ano, proč utrácet, jen kdyby Ha-vlova linka u nás tak neblbla.

Také Marigold se přidává k českému podcastu. V tomto případě jde ale o implementaci zajímavé obezličky, jak články převést do MP3. V tomto případě je totiž nenačítá živá osoba (příkladmo já), ale počítač. Rád bych zde slavnostně sdělil užaslému obecenstvu, že je to kousek kódu, který jsem ve své neskonalé genialitě splichtil přes víkend, bohužel to není pravda, neb, jak víme, programátor jsem nemožný. Jde o open-source kousek zvaný Epos, který řada lidí vyvíjí už hezkou řádku měsíců a podle toho to také dopadá, ono to totiž funguje a text to čte docela hezky. Články tedy načítá virtuální dáma Violka a vy máte dvě možnosti, jak si MP3 s načteným textem stáhnout.

Marigold Podcast

Pro klasický marigoldí podcast můžete použít toto url, které vložíte jako nový zdroj do vaší podcast čtečky.

Marigold MP3 články

Pokud podcast čtečku nepoužíváte a přesto si to chcete vyzkoušet, zde je adresa stránky s MP3 soubory.

Ještě to má drobné vady, na kterých se pracuje, ale vyzkoušejte. Co říkáte na Violku? Její email nesmíme rozdávat, takže si o něj ani nepište, nabídek na seznámení má už dost a prý vede Deep Blue…

Poděkování opět Danielu Pederovi, které to celé vytvořil!

Český Rozhlas má první český podcast, pokud nepočítám ten pokus, co jsem měl na Lupě. Abych byl přesnější tak fakt, že jde o podcast, je zásluhou Daniela Pedéra, nikoliv samotného ČRo, tomu ale patří obsah vytvářený v MP3.

Abyste si mohli jako podcast stahovat pořady Českého Rozhlasu, musíte do své podcast-ready čtečky zadat toto RSS.

Proč je potřeba zvláštní podcast RSS čtečka?
Normální RSS čtečka by soubory MP3 nestáhla automaticky, ale museli byste na ně kliknout. Kromě toho podcast RSS čtečka vám umožní uložit je do adresáře, který se synchronizuje s vaším iPodem (nebo jiným podobným zařízením). Podcast RSS čtečka umožní i další drobná kouzla, která normální RSS čtečka neumí, což ale neznamená, že by se postupně nemohli programátoři klasických RSS čteček přizpůsobit a nabízet v nich i podporu podcastu. Není to nic složitého, v základu jde jen o možnost stahovat MP3 a ukládat je to uživatelem zvoleného adresáře. Odtud si je již vyzdvihne software pro synchornizaci hudby s přehrávačem, jako je iTunes (a další).

Já osobně používám čtečku Doppler, další často používaný je iPodder. Na obou těchto webech najdete nepřeberně materiálů jak o podcastu, tak podcast zdrojů.

Mobilní telefony vybavené microsoftím operačním systémem Windows Mobile nyní mohou být dovybaveny zajímavým kouskem software. Program se jmenuje Skookum a jde o klienta pro podcast. Tímto programem se můžete přihlásit k odběru podcastových zpráv a automaticky si je stahovat přes připojený počítač nebo přes mobilní síť. Skookum stojí 10 USD, ku koupi zde.

Podle mne je to důležitý kus software. Smartfouny vybavené WM jsou většinou nadupané pamětí, mají i přídavné paměťové sloty a stahovat si do nich MP3 s mluveným slovem i hudbou automaticky pomocí podcastového software je docela příjemná věc. Kdo to nevyzkoušel, asi neuvěří, jenže od doby, co jsem si začal řadu rozhovorů a radiových relací stahovat do iPodu (bohužel jsem ještě nenašel nikoho, kdo by nabízel české relace ve formátu podcastu, takže musím sám růčo stahovat, ale co už), jsem si příjemně zvyknul na to, že si je mohu kdekoliv pustit a poslouchat, jak mně se hodí. A želím jedině toho, že moje Nokia 9500 žádný podobný podcast software nemá, protože by to bylo další lákadlo, jak zkonzumovat další airtime

Osobně, kdybych byl mobilním operátorem, tak bych na Skookum koupil za pár tisíc dolarů licenci a automaticky ho rval do všech prodávaných smartfounů. Je to levné píárko, vypadá to, že jako operátor jste in a ještě s tím budou lidé “konzumovat airtime” a “generovat ARPU”. Zejména, pokud nemají datový paušál…

Což mi připomíná tradiční střet, ke kterému došlo v případě Apple a jeho iTunes Mobile. Apple totiž předpokládal, že hudbu z iTunes Mobile do mobilu nacpete z počítače, nikoliv přes mobilní síť. A za původní cenu (dnes cca dolar/skladba). Operátoři naopak chtějí, aby hudbu do mobilů dopravovala mobilní síť a cena za takovou skladbu byla vyšší. Dobře o tom píše MaLer. Co víc ocení uživatel? Dražší hudbu stažitelnou kdekoliv nebo levnější hudbu, kterou si do telefonu nacpete jen z počítače? Kdybyste chtěli slyšet odpověď nezatíženou marketingovým ruchem, řekl bych vám, že uživatelé chtějí výběr. Chtějí obojí a vybrat si podle své momentální nálady a situace. Pokud to nedostanou, bude adaptační křivka nové očesané technologie dramaticky plošší.

MaLér také píše o tom, jak Verizon požadoval okripolování Motorola telefonu tak, aby se do něj hudba nedala cpát přes bluetooth. Je to velmi oblíbená strategie. Jistě jste si všimli, že málokterý telefon (s výjimkou chytrofounů a i tam to někde zlobí) umožňuje posílat fotografie přes infra/bluetooth/kabel do počítače. Většinou je dostanete jen přes MMS, v lepším případě přes email, tedy přes mobilní síť. I to byl akční zákrok operátorů a úprava na jejich požadavek. V mnoha telefonech to původně bylo a ještě je to v nich někde skryto a speciálním software lze fotky z telefonů dostat i přes PC. Jenže v době megapixelových fototelefonů je to zásadní problém. Na co máte už docela dobrou fotku, když ji při přenosu přes MMS zmrší a zmenší MMS centrum a jinak ji z telefonu nedostanete? Výrobci to pochopily a zájmy operátorů už musí stranou nadřazenému zájmu prodat telefony. Bude to tak i s hudbou do mobilu a s podcastem?

PS: pokud nevíte, co je to podcast, doporučuji můj článek na Lupa.cz.

Jak je to s mobilní zábavou u nás, o tom se hovořilo na včerejší Bezdrátové středě (WW). Začnu trojicí operátorských vystoupení (měli na něj 7 minut a 50 vteřin času).

Eurotel (Jan Karas) uvedl, že aktivní herní uživatel Live! portálu utratil v lednu 2005 v průměru 120 Kč, v lednu 2004 to bylo 90 Kč. Zajímavý, i když očekávaný poznatek: s rostoucí kvalitou her, zejména hratelností, se prodlužuje interval, kdy se uživatelé vrací pro novou hru.

Na snímku je vidět vývoj objednávek hudby v síti Eurotel (sorry za kvalitu, ofoceno z Nokia 9500nový obrázek přímo z presentace).

Ze snímku je patrno, že monofonní melodie jsou na velmi razantním ústupu, předstihly je i real tony, tedy MP3 dodávané až na mobil, které odstartovaly teprve nedávno. Polyfonní melodie slaví trvalý vzestup. Poslední žlutá čára představuje plné melodie, tedy zřejmě to, co Eurotel prodává jako Jukebox či co (ty KOZ soubory od Chaoticomu pro distribuci hudby). Úspěch nevalný, použitelnost omezená, co naplat.

T-Mobile (Michal Nemec) zase hodně hovořil o Uvítacích tónech. Ke konci roku 2004 je využívalo 250 000 zákazníků. Podle T-Mobile je velký vývojářský potenciál pro třetí strany skryt ve wapu, vývojáři wap aplikací jsou vítáni a jen pro představu – měsíčně wap u T-Mobile použije více jak 400 tisíc unikátních uživatelů. Což mi připomíná, že podle MSISDN se dělají statistiky lépe, než podle IP adres, Ivo Lukačovič by chrochtal blahem, kdyby to takhle šlo na internetu taky
Oskaráci (Petr Boček) čísla neřekli, zato prohlásili, že mají zájem o vývoj SMS a WAP aplikací, zatímco s logy a zvoněními už jsou “saturování”. Jelikož tahle poptávka bude společná i pro T-Mobile, už si pomalu startujte svůj editor zdrojáků a hajdy do vývoje.

Václav Provazník z LogicaCMG ukazoval hezkou hračku – rozpoznávač hudby, odborně “music recognition”. V Německu to běží u O2 pod názvem Musicspy. Jak to funguje? Z pohledu uživatele jednoduše, zavoláte na telefonní číslo a mikrofon telefonu dáte tak, aby telefon slyšel zdroj hudby. Volaná strana patnáct až třicet minut vteřin poslouchá, pak zavěsí a pošle vám SMS s názvem písničky. A pro jistotu ještě přibalí SMS, jestli si nechcete koupit CDčko, tapetu nebo vyzváněcí tón – samozřejmě, pokud to tak operátor má udělané. Předváděli to přímo na WW, vypadalo to kolosálně a funkčně. Ve vzorkovně mají přes 1,5 milionu melodií, na požádání jsou schopni rozšířit o národní specifika atd. Nicméně koupit si to musí operátor, pro koncové uživatele to není. Píše o tom také CW zde.

Jan Řežáb z Redbossu publikoval nějaká čísla ohledně používanosti terminálů při stahování her. Nokia měla přes 54% zastoupení, zdá se, že nokiáři jsou větší hračičkové. Nejpoužívanějším terminálem je Nokia 6230 s více jak 10% zastoupení, nicméně tahle čísla representují jen Redboss.cz web (a zřejmě i Hrej.cz), nikoliv celý trh. Také bylo zajímavé vidět, že nejvíce hráčů přichází ze sítě Oskar. Jan Řežáb to vysvětlil – Oskar nemá vlastní portál pro java hry, teprve jej připravuje. Eurotelisti a Týmobajláci si mohou sosat přímo u svého operátora. V diskusi se ještě Honza rozohnil nad Eurotelem, který nabízí stahování her z Live! portálu pro uživatele zdarma (stahování, ne nákup hry, pozor na to, platí se wap přenos), zatímco když stahujete z jiného portálu, musí si uživatel provoz platit. Přijde mi to také dost diskriminační a skoro až záležitost pro antimonopolní úřad, o něm se ostatně už mluvilo, takže uvidíme, zda to nezávislí distributoři her poženou až tam.

Christopher Kassulke z HandyGames by zasloužil titul “řízek dne” – škoda, že jsem musel vypadnout a neměl jsem čas se s ním pobavit. HandyGames je německá vývojářská firma, kterou založili bratři Kassulkové před pár lety a dnes mají 40 lidí a pobočku v Bukurešti. Jeden jejich titul budete znát tutově a to Townsmen, lamače herních žebříčků. Kassulke pravil, že na úspěchu se nepodílí jen dobrý herní nápad a precizní realizace, ale také to, že důsledně portují hry na všechny možné mobily – i když za chvíli přiznal, že to dělají jen u nejlepších titulů. Znamená to hru portovat na nějakých padesát až šedesát rozdílných platforem a ještě hlídat specifika jednotlivých firmware a Kassulke to označil za největší drama v oboru vývoje mobilních her. Poznamenal k tomu, že je třeba si uvědomit, že výrobcům mobilů jde o to, prodávat více mobilů a na hry že kašlou, hry zatím nejsou určujícím prvkem úspěchu mobilu. Kassulke také vyslovil nikoliv ojedinělý názor, že většina herních vývojářů do pár let zkrachuje a aby to upřesnil, tak řekl, že dle jeho zkušenosti by měla vývojářská firma mít minimálně 25 vývojářů. A ještě jedna věc mne zaujala – na otázku podpory “exotických” telefonů se Kassulke přiznal, že občas rádi dělají portaci i na méně zastoupené značky jako je LG, protože počet her pro tyto telefony je velmi malý a dá se snáze prorazit k zákazníkovi.

Pokud by vás zajímal zápis z loňského Wireless Wednesday věnovaného mobilním hrám, najdete jej zde. To to letí…

Potom jsem musel zmizet, utíkal jsem na koncert Seal do T-Mobile arény a tam jsem dostal praktickou lekci z mobilní zábavy. V sále bylo zhasnuto, takže jsem dobře viděl ty desítky svítících displejů mobilů. Jednomu člověku, co seděl kousek ode mne, jsem se podíval přes rameno. Měl nějaké véčko a natáčel si kusy vystoupení přes kameru v telefonu jako video. BTSka, kterou jsem měl nad hlavou, měla posvícení, protože řada dalších lidí se evidentně snažila protlačit nějaké snímečky či nahrávky přes MMS svým kamarádům.

Kdy přijde doba, kdy bude za piráta označen člověk, který bude ze svého mobilu streamovat video z koncertu pár svým kamarádům? Ostatně: doba, kdy se za tohle půjde sedět, je už tady, alespoň pokud jste občanem svobodné ameriky…

Oook píše:Když jsem v pátek spěchal v Praze na letiště, viděl jsem melou
nehodičku. Skupina zahraničních turistů tak nešikovně manévrovala s
vozíkem s kufry, že se jim jeden opřel o zadek passatu místního
taxikáře netaxikáře (poznávací znamení - logo VISA na dveřích). Chlapík
pozdně středního věku (takový ten seriózní od pohledu) svižně vylezl a
místo nabídky odvozu jim začal sprostě (česky) nadávat.

Oni na něj samozřejmě nechápavě koukali a čekali, kdy otevře kufr a udělají s ním nějaký byznys. Panáček se k byznysu ovšem neměl a když přešel do hodně lámavé angličtiny, pochopili i oni, že s ním byznys neudělají.

Škoda na autě, pakliže jsem se správně podíval, nevznikla žádná. Škoda
na pověsti provozovatele taxislužby netaxislužby určitě nějaká vznikla.

Nezbývá než poděkovat dobré reklamě, kterou osvícený provozovatel
taxislužby netaxislužby a Česká správa letišť dělají ČR (a potažmo
asociaci VISA). Doufám, že příští obětí nadávek taxikáře netaxikáře
bude nějaká skupina anglických turistů v patřičně podnapilém stavu,
která mu tu jeho káru rozkope.

Zájemci, kteří si chtěli koupit SkypeIn čísla v Norsku a Švédsku mají smůlu. Čísla nefungují. Skype jejich prodej zastavil a na webu je vede jako vyprodané. Zatím se jen spekuluje, zda důvodem jsou technické či právní problémy.

Jen tak ze zájmu jsem se díval, jaká čísla se nabízejí v Polsku pro SkypeIn. Mají pouze Varšavská čísla a musíte potvrdit, že si je aktivujete jako obyvatel Varšavy To tak …

Zítra je středa, přímo Bezdrátová středa a Tuesday opět pořádá setkání věnované bezdrátovým tématům, tentokráte na téma mobilní zábavy, spisovně M- entertainment. Pokud byste na akci chtěli vyrazit, je od 17 hodin tradičně v Anděls hotelu (metro Anděl) a pokud do registrace vyplníte kód Marigold, budete mít vstup zdarma.

Hovořit se bude hlavně o mobilních hrách a to jak z pohledu operátorů, tak i z pohledu vývojářů a nezávislých prodejců, ale také o hudbě na mobily a dalším obsahu. Program najdete zde.

A nyní k té druhé miliardě z mobilního obsahu. Prováděl jsem nedávno nějaké výpočty a přitom mne napadlo sečíst obraty firem podnikajících v mobilním obsahu a došel jsem k číslu zhruba jedna miliarda korun (přsněji cca 900 milionů, ale to nezní tak dobře). Tolik peněz se podle mého kvalifikovaného odhadu protočilo v roce 2004 v mobilním obsahu. Co znamená kvalifikovaný odhad? To, že se něco rozkecá, něco vydedukuje, pár čísel si člověk všimne a zbytek si domyslí poměrem na trhu, v souhrnu plus mínus dvacet procent prořez, což je u takových odhadů nepodstatná míra Kdo vyžral nejvíce? Eurotel - ten to dělá fakt moc dobře a i když jsem na jeho Live! portál ze začátku brblal, jede jim to velmi slušně a soudím, že správným směrem.

A co znamená mobilní obsah? Prakticky všechno, co je placeno přes PR SMS či jinak (mplatby dělaly v souhrnu směšnou částku, takže je ani neuvažuju) a doručeno na mobil, nikoliv erotické rozhovory placené přes premium čísla (90X linky).

Takže letos bychom se měli pustit do boje o druhou miliardu. Můj prozatimní odhad je, že se dostaneme na 1,3 mld Kč. To už je slušný koláč, o který se vyplatí trochu zabojovat, ne?