Společnost Fayn.cz s.r.o, poskytovatel
stejnojmenné služby telefonování po internetu je na prodej. Podle D.
Kirše ze společnosti Fayn “společnost prochází změnou struktury,
kterou doprovází jednání s dalšími partnery. Cíl a účel je jediný,
zvýšení podnikatelské úspěšnosti faynu na domácím trhu a další expanze.”

Nový
partner by měl do společnosti přinést zřejmě zejména další peníze.
Podle neoficiálních informací (komparovaných s alokací čísel) má Fayn
kolem 2000 klientů a podle střízlivých odhadů by na finanční
soběstačnost potřeboval ještě jednou tolik.

Fayn byl zřejmě
prvním poskytovatelem internetové telefonie pro domácnosti, který začal
nabízet i příchozí číslo, nejenom odchozí volání. Používá technologii
slovenské firmy Voipac, které ja také čtyřicetiprocentním akcionářem
společnosti, další část drží zejména skupina kolem brněnského
podnikatele L. Chodáka (Unis Computers)

Je to pozoruhodné, co všechno dokáže skopová
poslanecká hlava vymyslet, aby byla vidět. Novinkou je tažení proti
anonymitě uživatelů předplacených SIM karet. Díval jsem se v neděli na
Sedmičku, kde velmi hlasitě pro toto horoval poslanec Radim Turek (ČSSD) a vlasy se mi ježily hrůzou na hlavě, co ten člověk dokázal navykládat.

Důvodem pro spojení SIM karty s konkrétní totožností člověka má být boj proti kriminalitě. Poslanec
Turek si asi představuje, že až bude chtít odposlouchávat všechny
dealery drog, tak požádá operátory a oni mu je nahrají.

Poslanec
Turek je velmi naivní a veškerá registrace anonymních SIM karet je
totální békovina, která přidělá operátorům i zákazníkům práci a žádný
užitek z toho nebude. Jestli si někdo myslí, že v databázi bude
vyhledatelný Vito Corleone, Palermo, Sizilia, business type: mafioso, je na velkém omylu. Signore Vito,
pokud bude v naší krásné zemi páchat svoje nepravosti (a nerozhodne se
za tímto účelem mnohem pohodlněji kandidovat do sněmovny), strčí
nejbližšímu houmlesákovi na Wilsoňáku do ruky palackého portrét nebo
přímo lihovinu (ovšemže vlastní produkce, pančovaná, s nevyrovnaným clem a dph).
A tento houmles se stane majitelem krásné nové SIM karty, kterou
následně jako výraz vděku předá svému příteli Vítemu. V databázi,
bohužel, bude figurovat pouze Jan Novák, toho času nezaměstnaný, bytem Karlův most, číslo oblouku jedna.
Kriminalista, který podle moudré analýzy hovorů zmíněného vypátrá, bude
jistě překvapen, že rachytický Jan Novák nejen že byl schopen zavraždit
čtveřici obětí, ale ještě rafinovaným způsobem stopit jejich peníze a
vyúčtovat to jako dodávku vepřového bůčku.

Tohoto mechanismu,
kdy pravého uživatele SIM karty zastoupí libovolná jiná osoba, si dost
možná záhy všimnou i méně bystří obyvatelé českých luhů, hájů a malostranských uliček
– a začnou kout novelu zákona. Ta určí, že skutečný držitel SIM karty
musí být také tím, kdo je registrovaným uživatelem a příslušníci
Policie, kteří nemají co na práci, toto budou namátkově kontrolovat.
Tím se sníží počet nesprávně registrovaných SIM karet v průběhu jednoho
roku o více jak deset procent a doba dojezdu policie k trestnému činu
se zvýší o třicet procent (někde ti kontroloři chybě musí ).
Těch deset procent úbytku budou občané, kterým vlastní soukromí už
nestojí za drobnější podvůdek, mafián, který má na krku tři vraždy nebo
(a co je také mnohem horší ) milionové daňové úniky si rád
zariskuje desetitisícovou pokutu nebo dva měsíce káznice navíc, protože
to pro něj bude tutová výhra.

Poslanec Turek mával v televizi příkladem Švýcarska,
které podle něj přeochotně obětovalo anonymitu SIM karet svých
obyvatel. Co nám poslanec Turek zapomněl říci, bylo pozadí celé
události – na Švýcarsko vyvíjí USA dlouhodobý tlak, aby zrušilo
anonymní konta a ochotně se dělilo o své bankovní tajemství. A
Švýcarsko, aby předvedlo, jak to myslí vážně s bojem proti terorismu,
se vzdalo toho, co jej méně pálilo. Jak k tomu přijdeme my, obyvatelé
země, kde největším tajemstvím místních bank je, o kolik zdvihnou
příští rok poplatky?

Jak to bylo v ostatních zemích? Nevím –
zapátrám, ale páně Turkovy tvrzení mi zavání podobným prosetím faktů,
jako v případě Švýcarska.

Neexistuje proveditelná úprava
zákona, která zajistí, aby mafiáni a nekalé živly nemohly používat
telefony bez toho, aby se dali pohodlně dohledat. Ostatně, máme tu
telefonní budky a registrovat uživatele jejich karet, to už by byl dost
tvrdý oříšek. A co teprve Skype a jeho šifrované hovory.

Pane Turku, věřte mi, není to dobrý nápad. Je zajímavý, ale není dobrý.

!++13++!

PS: berte toto jako můj veřejný příslib podpořit jakoukoliv službu, která umožní anonymizovat vlastnictví SIM karty.

PPS:
Jediné, co by bylo fakt na celé věci vtipné: konečně by bylo vidět,
kolik mrtvých duší předplacené SIM karty dělají. Asi by se tím poněkud
změnilo rozložení sil na trhu, bráno dle počtu klientů…

PPPS:
Jediný důvod, který mne napadl a pro který poslanec Turek je pro
takovýto zákon (kromě toho, že je stupido magnum) - dobře ví, že ho
příště nezvolí a jestliže ostatnímu rozumí, jako tomuto, je odsouzen do
role houmlesa. A takovému přijde příjem z registrace SIM na sebe velmi
vhod. Mno, je to paranoidní myšlenka?

Nasadil jsem na Marigold.cz nový release redakčního systému BLOG:CMS verze 3.6, pokud zaznamenáte jakékoliv problémy, dejte mi vědět, děkuji.

PS: upgrade započal ve 20:00 hodin a skončil ve 20.15, není to nic složitého

Když jsem tu nedávno psal o auditovaném Marigoldovi v iAuditu, nabídl zde Tomáš Urbánek z iAuditu možnost vytvořit audit pro weblogy zdarma. Nějak mi to uteklo a zapoměl jsem na to, ale když jsem se dneska díval do iAuditu, tak už to visí jako oficiální nabídka na stránkách iAuditu.

Osobně iAudit používám z toho důvodu, že mi dává možnost poměřit za stejných kritérií více webů. A pokud by se do něj zapojilo více weblogů, než Marigold a Pooh (zdarma cena k tomu vybízí), byla by to zajímavá možnost porovnat překryvy weblogů a mainstreamových médií a zjistit, jak moc jsou české weblogy opravdu svět sám pro sebe a nakolik se k jejich informacím masy čtenářů dostávají… (a to by mne fakt moc zajímalo, protože ani Pooh ani Marigold v tomhle nejsou dost representativní). Tož se taky zapojte, jde jen o to, dát si kus HTML kódu do svých stránek.

PS: Než jsem se probral, už o tom psal i Rony a CubSEO.

Dorazil jsem na Nový Smíchov, populárního to obchodního centra. Mají tu WiFi, bohužel to telekoumácké, s nezapamatovatelným přístupovým jménem a heslem, jež nelze změnit. Mám ho uložené v notebooku, ale na Nokia 9500 tedy rozhodně ne.

Jenže pak jsem si tu v horní kavárně Nescafé všiml, že je tu druhý hotspot, ze sousední internetové kavárny Calypso. A ten je zdarma, nastavení dodá přes DHCP a jedu přes něj na první pokus. Děkuji za každý free hotspot.

A na závěr, abych otestoval Radkovu náhledovou úpravu obrázků, přikládám pokusné foto. Pojal jsem pro účel návštěvy v Cannes zajímavou myšlenku - že bych zkusil nakrmit svůj fotoaparát Panasonic Lumux FX2 pouhou MMC kartou místo SD, kterou používá a kterou Nokia 9500 nepřečte. Jenže ouha - mám doma jen mini MMC a tu mi fotoaparát nevezme určitě. Nemáte s tím někdo zkušenosti? Nechce se mi kupovat MMC kartu, když nevím, zda to poběží, ale zase mne láká odesílat z komunikátoru fotky pořízené kvalitním fotoaparátem.

Teď, když Radek Hulán dodělal automatické náhledy snímků, je to vyloženě škoda nezrealizovat…

Zvětšit tento obrázek

Sony si s hudbou zahrává rádo. Walkman, Discman a další. StreamMan je další zajímavý koncept – tentokráte určený pro mobilní telefony. Hudba se neukládá na nich, ale streamuje se po síti. S tou fíčurou, že pokud síť běží rychle, ukládá se hudba dopředu do vyrovnávací paměti, když má síť problémy nebo jste třeba v podchodu bez signálu, jede hudba z vyrovnávací paměti, dokud tam nedojde nebo se neobnoví signál.

Je to vlastně něco jako rádio. V sofistikovaném průvodci si vyberete na svém mobilu žánr hudby, který chcete poslouchat a StreamMan vám jej hustí do head-setu ve formátu WMA na 96 kbps bitrate (AAC kodek). Pokud vás nebaví rádio, můžete si vytvořit vlastní playlist a ten si úplně stejně poslouchat.

Všechno funguje na telefonech vybavených Symbianem a to jak na Sony Ericsson rozhraní UIQ (to asi nepřekvapí), tak na Series60 od Nokia (taky nepřekvapí, protože to je 90% trhu Symbian zařízení) – jak 2,5G tak 3G telefony (z nich zatím jen Nokia 6630). A StreamMan má dokonce malé chatovadlo, můžete si posílat zprávy s přáteli i s lidmi, kteří poslouchají stejnou skladbu.

Nějaké chyby to mít musí. A baže: má. Funguje to zatím v pilotu jen ve Finsku v síti TeliaSonnera. Jenže jak to tak vypadá, Sony StreamMan si budou moci užívat také zákazníci Vodafone a jeho Live! portálu – celá záležitost by se měla vyhlásit v Cannes. Proč? Protože Vodafone leze na nervy jeho konkurent O2 s podobnou službou Jukeboxu, zařízení, do něhož se dá stahovat hudba. A následovat by tohoto příkladu mohli i další operátoři.

Sony StreamMan vypadá zajímavě už tím, že si uživatelé nemusí kupovat žádný hardware a o všechno by se měla postarat mobilní síť. Otázka bude, zda se o to skutečně postará, protože samotné GPRS si bez EDGE s takovým datovým tokem nijak hezky neporadí. A otázka také bude, kolik za službu nakonec zaplatí uživatel.

Otázka na závěr: pamatujete si ještě na technologii zvanou FM rádio? Nedělala něco podobného? Asi ano, akorát přemíra reklamy to zabíjí. Já poslouchám v autě Fayn rádio a reklama je tam co dvacet minut na dalších deset minut Takže proč by nemohla mít úspěch placená stanice šířená osobně jen pro mne mobilní sítí… (v Cannes to osobně otestuji a pak se uvidí

Presentaci včetně flash dema najdete na tomto webu.

Technologie CDMA přenesená do frekvenčního pásma 450 MHz určeného dříve analogovým systémům, je stále na postupu. Podívejme se, co se událo na sklonku roku 2004/5.

Velkým bojištěm se stalo v druhé polovině roku Německo. Jak jsem upozorňoval, místní regulátor RegTP uvolnil pásmo a vyhlásil tendr o tři licence. Jelikož se přihlásili pouze dva uchazeči, staly se před vánocemi vítězi nepříliš překvapivě Inquam Deutschland a T-Mobile. Zatímco na firmu T-Mobile si asi vzpomeneme, Inquam je investičně prodloužená ruka Qualcommu, firmy, která za prosazováním a techniku CDMA450 stojí.

Zatímco u Inquamu je tedy zřejmé, že použije CDMA450 a Německo se tedy stane první západoevropskou zemí používající tuto technologii (Portugalsko se příliš nerozebíhá a navíc je zde nasazována technologie překvapivě jako FWA), německý T-Mobile spekuluje nad tím, co použije. Nejdříve to vypadalo také na CDMA450 – překvapivě. Pak ale Siemens podepsal dohodu o spolupráci s Flarionem o prodeji koncových zařízení s FlashOFDM a zdá se, že je vymalováno. Pokud z toho, že T-Ventures má podíl ve Flarionu, chcete automaticky vyvozovat, že T-Mobile také u Flarionu nakoupí, tak zase tak jednoduché to není – René Obermann je placený za výsledky své skupiny a její (a vlastní) blaho za blaho investic T-Ventures nevymění bez ústupku.

V polovině února (zatím to vypadá na 17.) se má rozhodnout o udělení licencí také ve Švédsku, následně i ve Finsku. I zde je slušná šance na CDMA450, protože v jeho případě lze na rozdíl od Flarionu už dneska kombinovat hlas a data.

CDMA450 se také podívá za polární kruh a to do Murmansku, největšího města za severním polárním kruhem. Zdejší operátor Skylink podepsal kontrakt s čínským ZTE na dodávce CDMA450 EV-DO sítě. I za polárním kruhem si chtějí užívat vysokorychlostního internetu – ten je také integrální součástí nabídky služeb Skylinku a posunem k vyšším rychlostem Skylink doufá v další odbyt.

Poslední a nejaktuálnější lahůdkou z tohoto týdne je podpis kontraktu ZTE s argentinskou společností CoTeCal (Co-operative Telefonica Calafate), jedním z největších argentinských operátorů. Tomu ZTE dodá CDMA450 síť – ačkoliv tady se bude zřejmě důraz klást především na hlas. ZTE se tak řadí k nejůspěšnějším prodejcům CDMA450 infrastruktury, na svém kontě má již z dřívějška CDMA450 sítě v Norsku, Rusku, Venezuele a Brazílii.

Jen tak na okraj – ZTE dělá i terminály. V Cannes bude představovat údajně nejmenší UMTS telefon ZTE F808s váhou 104 gramů, rozměry 88.5mm x 44.6mm x 22.5mm, kamerou 300k pixelů a všemi dalšími běžnými cingrlátky. ZTE prodalo v roce 2003 zhruba 4,6 milionů mobilů především na domácím trhu, v roce 2004 se vydalo do světa se svými CDMA mobilkami a vytočilo rovných 12 milionů kusů. Nyní hodlá útočit i na UMTS sítě v Evropě a prodávat ještě více.

V Cannes budou také představovat infrastrukturu pro EV-DO 1x Release A a UMTS R5 HSDPA. Tož se budeme těšit …

V rámci akce “3850 není poslední výkřik techniky” jsem si někdy na podzim 2004 koupil iPAQ hx7400 hx4700 (prakticky hned po uvedení na trh). Zároveň jsem z brblající rodiny vymámil modrozubí GPSku. Protože jsem občas na cestách vozem, samozřejmě řeším držák do auta. Proč ho řeším a nekoupil jsem si ho? Naivně jsem doufal, že si koupím nějaký držák, který bude určen přímo pro moje PDAčko. Chyba lávky. Zatím jsem nebyl schopen nalézt jediného dodavatele, který by mi takový držák dokázal prodat. Že by v ČR nebyl žádný další držitel 4700vky, který nechce koukat na sedadlo spolujezdce, kde leží PDAčko?

A propos … Nevíte, kdy PocketKim vezme na vědomí tunel Mrázovka?

Přečetl jsem si dnes na Lupě rozhovor Markéty Kaclové s Denisou Kerou a už samotný rozhovor nese titulek “Český Internet je izolovaný”. V rozhovoru je Denisa Kerá citována přímo: “Je mi totiž líto, že je české internetové prostředí dost jednotvárné. Když se podíváte na to, co se děje mimo českou sféru, je Internet mnohem různorodější.”

Mám na to velmi podobný názor a už delší dobu přemýšlím, co je toho příčinou a jak z toho ven. Opravdu – český internet je izolovaný a jednotvárný. Odhlédněme nyní od související otázky, zda se to náhodou netýká i zbytku české společnosti, médií zvláště.

Pokud vlezu na nějaký český technický zpravodajský server, můžu se beze zbytku spolehnout na to, že jeho konkurent píše o tomtéž. Jedinou výjimkou bývaly recenze, ale i tam už se to unifikovalo natolik, že kdybych do toho trochu neviděl, nevěděl bych, co si myslet. Jenže to je těžké – já i Marek Lutonský dostaneme v pátek nového komunikátora a tak jediný rozdíl je v tom, že MobilMania na rozdíl od Mobilu vychází v neděli a recenzi má již v neděli.

Výjimky jsou čestné a zřídkavé – článek Jiřího Hlavenky shltnu, i kdyby psal o využítí kardiotermálních multivaskulátorů v podmínkách ranného postindustrialismu. Pokud odmyslím články Jana Matury, které v poslední době také dost prořídly (nedivme se, je zima, k tomu skákání na lyžích, má toho dost), skončil jsem tím s českými technickými servery. Od zbytku mi stačí si přečíst titulky a pak přejít k weblogům, které totéž okomentují a přidají souvislosti, jichž si redaktoři nebyli vědomi nebo na to prostě kašlali.

Jenže i tak mi tu chybí médium, které by jenom neopisovalo zahraniční servery, ale samo vyhledávalo zajímavé a méně běžné novinky. Chybí mi různorodost. Chybí mi propojení s tím, co se děje venku. Ani české weblogy tuhle propast nezaplňují, většinou se věnují jen komentářům toho, co se psalo na zpravodajských serverech, ale málokdy se odchylují od “roviny tématu”, které právě běží českým internetem. Jestli něco chybí, je to nějaký český Slashdot, kam byste mohli přijít a nepsalo se tam znovu a znovu o tomtéž, co jste četli na dvou třech dalších serverech před tím. Jenže zatím smůla – kdo by ho psal (a zadarmo), že?.

Na rozdíl od amerického internetu na tom českém témata prakticky nevznikají, jen se přebírají. Výjimky ctí pravidlo – osvěžením bývala Geeklandia (jak by ne, psaná přes Oceán), Vúčako (jak by ne, psané někým, kdo se nespoléhá na čerpání znalostí v ČR). Je to jednotvárné a je to izolované, protože výměna neproudí ani zpětným směrem. A je to špatně, protože pak koukáme jako husa do flašky na záležitosti, které jinde jsou známé i normálním lidem.

Když jsem v prosinci odjížděl na dovolenou, proudila českými blogy debata o úrovni českých IT časopisů. Sepsal jsem na toto téma obsáhlou poému pátrající po příčinách. Sepsal – bohužel jen v hlavě, výstup do digitální formy zatím neproběhl. A jak tak pozoruji, obě tato témata jsou nutně spojitá, takže až zase někdy jindy.

PS: Klikl jsem si na Lupě na profil Markéty Kaclové a její články. A hned při pohledu na nadpis nejčtenějšího článku mi je smutno - Jakub Dosoudil: Odešel bych jedině do Jižní Ameriky. Ach jo…

Jak správně napsal v krátkých zprávičkách na Lupě.cz Tomáš Hloboď ,Yahoo! nabízí vyhledávání videosouborů na Internetu. Od poslední betaverze verze se poučili (možná přečetli naši technickou zprávu z roku 2003 s poutavým názvem Internet search in multimedia data), nyní vyhledávají nejen v názvech souborů, ale také v metadatech uložených v multimediálních souborech (ale asi jen v názvech).

Protože to pojali od podlahy, vydali specifikaci Media RSS Syndication, která má umožnit vyhledávacím robotům nalezení URL správného obsahu (a že je dost často problém se k němu přes všechny ty Javasripty dostat).

Jen houšť a větší kapky!

Odchýlím se od tématu Marigolda k něčemu, co mne zaujalo. Měli jsme tu počítačové hry podle filmů, měli jsme tu už i filmy podle počítačových her. The Strangerhood je seriál natočený pomocí počítačové hry, konkrétně The Sims 2. Cožeto? Několik lidí (zvoucích se Roster Teeth) se rozhodlo, že si natočí seriál a aby moc neutráceli, tak k tomu použili hru The Sims 2. Ta totiž umožňuje ukládat průběh hry do videosouboru a tak tvůrci seriálu nasimulují nějakou scénku ve hře, tu pak sestříhají, doprovodí hudbou a odabují. Seriál The Strangerhood tedy vytváří čtyři Xboxy a balík Premiere na jednom PC.

Proč by ne, South Park také nestojí na do detailů renderované 3G grafice a postavičky z The Sims 2 jsou docela věrné. Jde především o dialogy a o vtip, ačkoliv samotné vizuální provedení je překvapivě dobré. Jednotlivé epizody si můžete stáhnout zde.

Od autorů to není první pokus. Podobným způsobem produkovali již seriál Red vs Blue, který byl založený na nějaké střílečce (nepoznám to, Doom?). A autoři jej vydali i na DVD - jak by ne, pálička DVD je také už docela levný tovar …

Update: české titulky jsou zde, (via Marconi)

Ohledně dárcovských SMS jsem byl osloven několika novinami, zda bych o nich něco nenapsal. Vždy jsem to zahrál do autu, protože se přiznám, že se necítím na to psát někam veřejně o službě, kterou technicky zajišťuje můj konkurent. Nebylo by to halal. Jenže v poslední době toho o dárcovských SMS bylo napsáno tolik, že si alespoň na vlastním weblogu neodpustím pár úprav. Už proto, že na kampaň o výjimečnosti a českém vynálezu naletěli i tací profíci, jako Jiří Peterka (zde na Lupě) nebo iDNES.

Tak předně - nelze hovořit o žádném vynálezu. Dárcovská SMS je jen transpozice normální PR SMS, jen s tím rozdílem, že je zde větší výnos pro pořadatele. A PR SMS tu již pár let máme. Jde tedy jen a pouze o použití mechanismu PR SMS na věc, která se sama o sobě nabízela. Je samozřejmě prospěšné a náročné ji prosadit, ale k žádnému vynálezu zde opravdu nedošlo.

A už vůbec nelze hovořit o české unikátnosti celého mechanismu. Dárcovské SMS existují v řadě zemí světa, jen se jmenují jinak, příkladmo SMS donations. Jen namátkou jsem se podíval, ve kterých státech místní operátoři pořádali SMS sbírky na oběti tsunami a našel jsem tyto země, přičemž seznam si nečiním nároky na úplnost seznamu: Švédsko, Holandsko, Itálie, Norsko, Británie, Německo, Francie, Španělsko, Portukalsko, Řecko, Švýcarsko, Belgie, Turecko, Jižní Afrika, Singapur, Malajsie, Jižní Korea, Hong Kong, Austrálie, Kanada a USA. A samozřejmě my.

Je pravda, že ne ve všech státech byla služba nabízena na jednotném čísle, někde kvůli drobným regulačním problémům měl každý operátor své (těžko by vysvětloval, jakto že na jednotném čísle nedává stejné podmínky, jako ostatním PRSMS partnerům, což u nás projde hladce - ostatní musí držet papulu), většinou se to ale podařilo sjednotit.

Například v Británii byla služba na jednotném čísle zřízena právě kvůli tsunami. Poslali jste SMS DONATE na 83321 a ve všech sítích (včetně 3G sítě 3) se odečetlo 1,5 libry. Do 25. ledna se vybral přesně milion liber. zdroj

Další příklad je Řecko. Akci zde uspořádal nezávislý poskytovatel web a mobilních služeb Atlantis Group. Bylo jednotné čtyřmístné číslo platné pro všechny místní operátory a výnos dosáhl dvou milionů euro. Jednou SMS jste přitom posílali v přepočtu jedno euro. Celá akce měla podporu v televizi, kde běžel dvoudenní TV maraton se show, celkem se vybralo díky této akci 16 milionů euro (tedy včetně těch SMS).

Ve Španělsku akci pořádal Červený kříž, použily se standardní PR SMS (stejné číslo pro všechny operátory), akce běžela na místní stanici Antenna 3. Jedna SMS přispěla 90 eurocenty, přes SMS se vybralo celkem 8 030 961 euro, přitom za první dva dny už rovné 4,5 mil euro. Podrobnosti španělsky na webu Antenna.

V seznamu by se dalo pokračovat. Austrálie vybrala přes SMS 15 milionů dolarů, Holandsko 2,2 milionu - a další a další.

Na druhou stranu je ale také pravda, že ve světě většinou takováhle dárcovská akce neběží celoročně, ale je zřizována jen pro výjimečné případy (jako je Tsunami, novoroční Unicef příspěvky atd), nebo je poskytována jako služba agregátorům. U nás na to máme samostatnou organizaci a Fórum dárců. Pokud jste si procházeli transparentní účet u eBanky (mimochodem skvělá služba eBanky), asi jste nepřehlédli, že příspěvky na konta jiných projektů, než jsou Tatry a Tsunami, jsou v měsíční výši několika stokorun. I to je důvod, proč jinde ve světě na to nezřizují trvalé a speciální organizace; jejich provoz by pohltil vybrané peníze. Pokud jste německá katolická charita a chcete si zřídit dárcovskou SMS, vyjednáte si to s místním PR SMS agregátorem, ten zajde za operátorem, předloží doklady, že jde opravdu o dobročinnost a operátor mu dá lepší share na tenhle projekt (a zabije agregátora, když nedodrží podmínky). Přijde mi to smysluplnější, protože to umožňuje jistou konkurenci i v dobročinnosti - agregátor se může vzdát svých zisků a celou záležitost provozuje zdarma, aby projekt ještě více podpořil. Což třeba u nás není.

Výsledek: valná většina novinářů, kteří o dárcovských SMS psali, se nechali nachytat na mýtus o české výjimečnosti projektu, někteří sedli přímo na špek tvrzení, že je to český vynález. Není to ani výjimečné, ani vynález, je to služba, jaká v řadě zemí funguje při příležitosti podobných katastrof a za vcelku smysluplných podmínek. Službu jsme tak mohli exportovat pouze na Slovensko, kde místní operátoři do té doby měli na podobné akce každý vlastní metody a také se jim zazdálo, že způsob dárcovství by bylo vhodné sjednotit. Jinde ve světě jsme zaujali snad jen tím, že máme speciální fóra zřízená pro takové služby. Že by v tom bylo spatřováno nějaké unikum, se říci nedá - spíše je to otázka, z jakých peněz se takové fórum platí a zda při běžných celoročních doborčinnostech přes SMS nejsou výdaje vyšší, než výnosy.

Dobročinnou aukci má přímo i GSM Asociace. Jen funguje jinak - přes SMS nabízíte, kolik zaplatíte za nějakou hodnotnou cenu a tyhle peníze pak půjdou z 3GSM kongresu v Cannes na účet Unicefu. Můžete dražit třeba VIP lístek na Tour de France (startuje se na 4000 euro). Ale to už je něco jiného a dodávám to jen na spestření.

Na závěr bych rád dodal povinnou a obrannou větu: nejsem proti dárcovským SMS (ačkoliv sám jsem jimi nepřispěl), považuji to za užitečnou záležitost. Jsem ale proti tomu, že se presentují jako český vynález. Jednoduše a prostě to není pravda.

Soutěž o kachnu dne vyhrává server root.cz. V krátkých zprávách editor (anička) napsal: “Google nabízí prohledávání videa. Jde o další z kroků, které vedou k jeho cíli: zorganizovat veškeré informace na Internetu. [Anička]”

Kde je problém? Inu Google na adrese video.google.com prohledává televizní programy. A Internet, milá Aničko, není televize. Ale možná jen Anička neumí anglicky a/nebo neumí číst.

Pokud chceš mezi velké hochy a hledat video na (českém) Internetu - zkus vyhledávat v jyxo. Ten ve videu na Internetu skutečně vyhledává.