Marigold.cz » 2004 » October
    FotonMag.cz         Chronomag.cz         Energomonitor.cz    

LCD, CRT, Plazma – co koupit jako TV?

30.10.2004

Když jsem nedávno dal link na LCD TV, která se mi docela zalíbila, dostal jsem několik komentářů na téma, že LCD není pro TV zrovna to nejlepší. Zarazilo mne to. Očekával jsem, že LCD jako výkvět moderní techniky bude automaticky to nejlepší, protože nabízí skvělé rozlišení, to dohasínání pixelů se už dá přehlédnout, kontrast taky ujde. Proč si tedy místo velké klasické CRT obrazovky nekoupit LCD nebo plazma panel?

Na českém internetu jsem materiálů našel hodně málo. Většinou o technologiích píšou webshopy, které je prodávají a nejsem tak důvěřivý, abych si myslel, že podají zcela vyčerpávající informace. A navíc tyto informace jsou pohříchu veskrze technické, takže se dozvíte o odstupu bodů a způsobu luminiscence, ale pokud chcete prostě a jasně srovnat CRT a LCD z pohledu výsledného obrazu, většinou ticho po pěšině. Zasurfoval jsem tedy na zahraniční weby a do diskusí, zejména tam se urodila přehršle názorů na téma LCD versus CRT. Například zde je pěkné a hutné srovnání.

Zahraniční weby i diskutující se většinou shodují v tom, že LCD je sice kvalitnější, ale pro sledování TV je s ní problém. Problém v tom, že většina LCD o poměru stran 16:9, má větší počet bodů, než TV signál v PALu. Ergo televize interpoluje a LCD spíše takovou interpolaci neukryje. K tomu přistupuje problém nekvality TV signálu – pokud signál není digitální nebo přes kabelové rozvody, LCD ještě jeho nekvalitu zvýrazní, či spíše – abych byl přesnější – oproti CRT vady neskryje.

Byl jsem se podívat v showroomech na Flóře, v ElectroWorldu i na Novém Smíchově a pravda je, že všude běžely na velkých panelech jen filmy z DVD. Na nich samozřejmě nic moc nepoznáte, obraz jako víno. V jedné z lokací jsem drze poprosil o přepnutí na TV, prodavač mazaně odvětil, že v showroomu nemají anténní kabel, takže nelze.

Soupis výhod a nevýhod všech technologií včetně nejrůznějších dobře míněných a rozumně znějících váhových kritérií by asi zabral hodně místa. Na jednu stranu se ukázalo, že vyhasínání plazmy není tak tragické, protože při průměrné životnosti těch nových kolem 60 000 hodin to je na dlouhou dobu. Na druhou stranu se také ukázalo, že kontrasty LCD se zvyšují (hmmm… navíc se měří jinak, než u plazmy, takže nejsou snadno porovnatelné) a dosvity už jsou na únosné hranici. Nikde se ale nepíše, jaký subjektivní dojem je z televizní obrazu (přenášeného třeba kabelem, takže kvalitního) na plazmě, CRT a LCD TV?

Takže by to chtělo nějaké osobní zkušenosti. Má někdo z vás LCD nebo plazmu? Jaké jsou vaše zkušenosti?

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 17:20 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 58

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno 13×, průměr: 3.69)
Loading ... Loading ...

Otakarova focena pres mms

27.10.2004

A tohle je další pokus, tentokráte zabezpečeny přes heslo…

Obraz035.jpg

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 16:12 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 9

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

S přehledy WiFi sítí se roztrhl pytel

Když jsem začínal s přehledem WiFi sítí na Marigoldovi, nic podobného u nás neexistovalo a pokud jste chtěli najít nějaké hotspoty, museli jste složitě prohledávat weby všech poskytovatelů. Za ty dva roky se ale situace změnila. Tak především se ukázalo, že nedonutím lidi zadávat do té marigoldí databáze pouze skutečné hotspoty, tedy přípojné body s přístupem možným snadno z ulice a placeným na bázi ad-hoc (když už ne zdarma), bez nutnosti paušální měsíční platby. Do databáze to zaneslo trochu zmatek, protože se hotspoty smíchaly s přípojnými body pro trvalé připojení.

Naopak na serveru Internet pro všechny vznikl seznam přípojných bodů pro trvalé připojení.

Pak přišla s databází WiFi bodů také Lupa, zde už není ani pokud o oddělení trvalého a nárazového způsobu poskytování WiFi, dost možná i proto, že řada komerčních poskytovatelů hotspotů nabízí oba dva přístupové programy a problémy jsou jen s komunitními hotspoty, které většinou neumějí nárazový přístup zaúčtovat.

Do čtvrtice tento týden přišel s databází WiFi připojení také Mobil.cz – ačkoliv zde jde o přejímanou databázi z Internet pro všechny. Na druhou stranu je tato databáze překreslená a podle mne o něco přehlednější. Nevýhodou této databáze je hlavně fakt, že neregistruje přípojné body určené spíše pro nárazové připojení, jako jsou body T-Mobile, Eurotelu a Telecomu.

Jak vidno, databází je tu celá řada. Nevýhodou té marigoldí byl fakt, že s odchodem z Genesis jsem ztratil možnost a motivaci ji řádně programově vyvíjet, prgat ji v PHP mne jednak ani nezačalo bavit, jednak už na to ani nebyl čas.

Řešení se sice našlo v podobě přestavby databáze Tomášem, kdy jsme databázi doplnili i o hezkou mapu a možnost si přípojné body vyhledávat dle ulice a jejího okolí, jenže tady jsme narazili na zádrhel. Na mapový podklad. Myslel jsem si totiž bláhově, že ho od někoho koupíme za rozumné peníze nebo vyměním za nějaký sponzorský odkaz. Na obrázku je vývojová verze bez designu.

naše verze WiFi map

Ach ta naivita, že na nekomerční věci se něco takového sežene (a tím se omlouvám lidem z CzFree, kteří vytvářeli Monitor a kterým jsem vynadal, že se nesnažili mapový podklad legalizovat. Už to zcela chápu). Čtveřice oslovených dodavatelů mapových podkladů nám nabídla kulantní podmínky obnášející několikatisícový měsíční poplatek za licenci k užití mapy s předpokládanou návštěvností stovek lidí. Jestli jsem si říkal, že licencoři hudby a filmů jsou pěkní nenažranci, tak o firmách vytvářejících mapové podklady si nově myslím něco o tři řády sprostšího :(

Výsledek je jednoduchý – downgradovat databázi na verzi bez mapy se nám už nechce, ukrást mapy taky ne a zavazovat se k placení tisíců za mapový podklad tuplem ne. Navíc konkurence úspěšně kvete a ačkoliv mám k všem třem databázím své výhrady (zejména že nemají offline či wap verzi), mám nulovou chuť s databází hotspotů pokračovat. Takže uvidíme, jak dopadnou poslední jednání o mapových podkladech.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 14:36 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 4

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...

Den blbec…

26.10.2004

Včera byl elementární příklad něčeho, co označuji jako “Den blbec”. Co se mohlo vysypat, se vysypalo, co se mohlo pokazit, se podělalo totálně.

Pak byl večer a s Ditou jsme si měli spravit náladu tím, že vyrazíme na koncert. Dita někde vyšťárala lístky na Struny podzimu, měli jsme jít na Uri Caine ke sv. Anně. Jenže to by nebyl den blbec, abychom si v klidu došli na koncert a celý si ho v pohodě užili.

Zásadní problém byl totiž v adrese – na lístku stálo Zlatá ulice, sv. Anna. Kostel svaté Anny jsem neznal, zato jsem znal Zlatou uličku na Pražském hradě, takže jsme nic neřešili a dorazili jsme na Pražský hrad. Už při vchodu do Zlaté uličky jsem pojal podezření, že Struny podzimu se zřejmě nedočkaly takového ohlasu, jak by pořadatelé chtěli, protože široko daleko nikdo nebyl. Drobný zádrhel vyvstal v momentě, kdy se ukázalo, že ani žádný kostel ve Zlaté uličce není a není ani na soupisu pamětihodností hradu. Do zahájení koncertu zbývalo pět minut.

“Pomůže moderní technika, když nemáme mapu!” pravil jsem hrdě Ditě a vytáhl jsem mobil. V Oskarově WAPu jsem našel mapu, vyplnil jsem Zlatá ulice, Praha a dal vyhledávat. Mobil zahlásil, že požadovanou stránku nelze zobrazit. Proklel jsem Oskara tak mocně, že na call centru vypadl na několik minut systém. Dita, která má v moderní technologie velmi omezenou důvěru, se vesele smála. Sebral jsem jí její mobil s T-Mobile kartou a zavolal říšskou verzi wapu, protože němci v tom budou mít alespoň nějaký ordnung a bude jim to fungovat. Možná funguje, bohužel Dita neměla na telefonu nastavený wap. Naděje, že pomůže moderní technika, splaskla.

V autě jsem našel orientační mapu Prahy, bohužel v ní byly zakresleny jen takové ulice jako magistrála atd. Rozhodli jsme se dorazit do stanice metra a použít zdejší mapu. Hrůzně rozkopanou Hradčanskou jsme minuli a během třiceti vteřin jsme z Hradu dorazili modrým ďáblem na Staroměstskou. Bohužel mapy v metru už nejsou, co bývaly – jsou také spíše orientační. Nakonec Dita Zlatou ulici našla – je kousek od Betlémského náměstí. Než bychom tam dojeli, koncert by už asi končil. I bylo po koncertu…

Všechno zlé je pro něco dobré. Prošli jsme se po Pražském hradu bez turistů (to než nás napadl trik s mapou v metru), prolezli jsme jeho noční zákoutí, viděli Kafkův domek, šli se podívat na Císařskou louku a nakonec jsme zakotvili v pizzerii kousek od Albertova. Tak snad bude dneska lépe…

Poučení: mapa v mobilu je super. Jenže mapa na papíře funguje. A nejvíce funguje, když se díky této povědomosti nespoléháte na elektroniku, ale dopředu zjistíte, kam vůbec máte jít…

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 9:19 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 10

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Elektronické mýtné – jak vypadá Toll Collect OBU

25.10.2004

Když jsem tu minulý týden psal o elektronickém / digitálním mýtném, dostal jsem řadu reakcí. Nejvíce mne zaujalo to, co psal v komentářích Marko Zekič a z čeho jsem získal nástin dojmu, že kamion je rozšiřitelný o další přídavné karty podobně, jako počítač vybavený například PCMCIA, tedy že nebude problém vsunout u kamionu do slotu Toll Collect kartu, která se spojí s palubním počítačem a bude využívat jeho výpočetní kapacitu. Za následek by to mělo to, že by takové zařízení nemělo příliš mnoho smyslu krást.

Věnoval jsem pozornost německému Toll Collectu po technické stránce jen zběžnou, takže mi to přišlo jako překvapující, zásadní informace o velmi mazaném řešení. Jenže pak mi to začalo být podezřelé – tak mazaná řešení se neobjevují příliš často, navíc vím zcela bezpečně, že kamiony, které jsem viděl (a které používají naše špedice, že Jardo :), žádné sloty na rozšiřující karty nemají. A tak jsem se šel podívat, jak Toll Collect mašinka ve skutečnosti vypadá.

Především se ukázalo, že žádné univerzální využívání slotů v kamionu nepřipadá u Toll Collect v úvahu ani kdyby tam byly. Toll Collect ve své plně digitální podobě nabízí OBU – On Board Unit. Tedy krabičku s embedded počítačem, GPS a GSM modulem. Tato krabička se namontuje do kamionu, anténa pro GPS/GSM se vyvede ven a krabičce se přiřadí konkrétní auto. Pokud auto s OBU jede po dálnici, pozná se podle GPS polohy, že jede po dálnici a až z ní sjede (resp vyjede ze zpoplatněného úseku), předá OBU informaci o délce trasy přes GSM do centrály Toll Collect. Jak přesně to funguje, vidíte na obrázku.

Jak funguje Toll Collect

Jak vypadá přesně OBU, vidíte na obrázku (Grundig výrobek), zatím jsem dohledal dva výrobky a to od firmy Siemens a firmy Grundig. Rozdíl je prakticky jen v provedení – Siemens se montuje na palubní desku, zatímco Grundig se montuje do DIN přihrádky, jako rádio. Toll Collect tvrdí, že své OBU dostanou kamiony zdarma, zůstává však majetkem Toll Collectu.

Grundig OBU Toll Collect

Nepodařilo se mi ale dohledat technické specifikace OBU – tedy jakým procesorem a pamětí jsou vybaveny. Není ale už pochyb o tom, že jde o klasický malý počítač. Jsem zvědav, kdy se objeví první hacky a mody pro něj…

Vtipné jsou problémy německého Toll Collectu. Záhy se totiž ukázalo, že po zpoplatněné dálnici můžete snadno jet i v okamžiku, kdy jedete po nějaké sousední souběžné komunikaci, což může být v německu častý jev. GPS má totiž problémy s přesností a Toll Collect tedy zabudoval do systému také odečet tachometru a gyroskop. Jenže je tu další problém – objevují se nabídky na GPS rušičky, které Toll Collectu znemožní získat kvalitní polohu přes GPS. Asi nepřekvapí, že rušičky jsou původem polské provenience a čekalo se, že polské kamiony se jimi mohutně vybaví.

Toll Collect i na tohle nakonec reagoval právě zavedením zhruba 300 kontrolních míst, kde je přes infraport na každé OBU zjišťováno, zda je s ní všechno v pořádku a zda zná svoji polohu.

Inu, vypadá to na dlouhý boj o elektronické mýtné. Doporučuji přečíst také článek v The Economist. Myšlenka psát kilometráže do pasů je sice méně elegantní, méně technicky účinná a potřebující práci lidí, nevyžaduje ale žádné velké počáteční náklady a nakonec u nás je práce levnější, než nějaké On Board Unit. Inu, drahá a nevyzkoušená technika za naše peníze – úředníkům se to rozdává… :(

Stránky Toll Collectu jsou zde.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 17:30 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 8

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Turboúvod do UMTS: HSDPA aneby ještě rychlejší data

Bláznův turobúvod do UMTS pokračuje podrobnějším povídáním o HSDPA.

Celý článek najdete zde

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:23 - Líbil se článek?

Zatím bez komentáře

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

High Speed Downlink Packet Access (HSDPA)

O datech v UMTS síti už něco málo víme, především to, kde jsou jejich zádrhely. Už tušíme, že to s rychostí nemusí být slavné, ale také to, že to slavné není ani se zpožděním a časovým rozptylem při přenosu dat, tedy se dvěma kvalitativními parametry, na které jsou služby vyžadující QoS háklivé. O HSDPA jsem již trochu psal, ale nyní to vezmeme maličko podrobněji. Jen připomínám, že HSDPA je systém rychlých dat pro stahování, tedy downlink, pro uplink se používá stávající mechanismus, případně se do Release 6 počítá s novým…

Release 5 přichází s novým mechanismem pro přenos rychlých dat v UMTS síti a protože se očekává, že tento mechanismus se bude uplatňovat v sítích kolem roku 2006, lze také očekávat, že se s ním potkáme záhy i v ČR. Jde o HSDPA, High Speed Downlink Packet Access.

HSDPA je založeno na několika inovacích architektury sítě, díky nimž se dosahuje nižšího zpoždění, rychlejších reakcí na změnu kvality kanálu a zpracování H-ARQ, tedy hybrid automatic repeat request, hybridního automatického požadavku na opakování přenosu.

(pokračování článku…)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:16 - Líbil se článek?

Zatím bez komentáře

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...

Má být internetové připojení sociálně spravedlivé?

22.10.2004

Včera na Lupě vyšel článek poslance za ODS Zbyňka Novotného věnovaný návrhu ministestva informatiky národní broadband strategie. Ponechám zatím stranou to, že při čtení textu jsem se nemohl zbavit dojmu, že jeho prvotním účelem bylo zatopit ministru Mlynářovi, protože materiál bazíruje na druhotných záležitostech (například rozprava, zda internet má být vysokorychlostní nebo širokopásmový, což je asi uživateli putna, pokud se mu data stahují rychle a levně), případně relativizuje Mlynářova tvrzení, aby je následně potvrdil. Nejzásadnějším momentem je zjištění, že ODS považuje za vysokorychlostní internet přípojku nad 1 Mb/s, zatímco Unie svobody MI by souhlasilo s rychlostí čtvrtinovou. Což je rovněž pro většinu uživatelů velmi hypotetická úvaha.

Pokud vynecháme malichernosti typu jak rychlá má být rychlá linka, dotkl bych se třířádkového textu věnovaného univerzální službě.

MI se v návrhu zmiňuje i o “novém vymezení univerzální služby odpovídající potřebám občanů a realitě trhu”. Proč tedy toto nové vymezení není součástí čerstvého návrhu “zákona o elektronických komunikacích”, zůstává záhadou – bude pravděpodobně potřeba nového návrhu….

Tohle už není úvaha knížecí, ale zásadní, potenciálně drahá, nákladná a podle mého soudu měla být řešena mnohem s větším důrazem, než hádky o terminologii pro označení rychlosti.

Má být internetové připojení součástí univerzální služby a tedy má na něj existovat nárok a to nárok za garantovanou maximální cenu tak, jak je tomu dnes u připojení telefonického?

Pro kladnou i zápornou odpověď existuje řada důvodů.

Pro: Ano, internet má být univerzální službou

Internet se podílí na zvyšování vzdělanosti a překonávání geografických bariér. Internet je prostřednictvím teleworkingu nástrojem k odstraňování nezaměstnanosti v regionech a prostřednictvím egovernmentu je zdrojem styku občana s vládnoucí mocí a úřady. Z toho důvodu se zdá být logické považovat internet za univerzální službu, která musí být dostupná každému, kdo o ni požádá, za maximální stanovenou cenu. Jde totiž o jednu z forem boje proti nezaměstnanosti, na kterou beztak stát vydává v jiných rozpočtových kapitolách značné prostředky. A jde o formu kontaktu s úřady, kterou by stát beztak musel zajišťovat jinak a z jiných prostředků nákladněji, zatímco internet je v tomto efektivnější.

Proti: Ne, internet si každý má nakupovat za tržní ceny

Výše uvedené argumenty jsou sporné. Teleworking se v ČR rozvíjí velmi pomalu a spíše u intelektuálně náročnějších profesí, které nebývají doménou vzdálených regionů. Vlastnictví internetového připojení automaticky takovou práci nezaručí a běžnější je spíše vyvedení celé pracovní skupiny do takového regionu, než kontrahování jednotlivých lidí. Příklad: call centrum Oskara v Chrudimi. Oskar převedl celou infolinku do regionu a stačí mu propojení s pražskou centrálou rychlou datovou linkou, nepotřebuje připojovat každého zaměstnance v domácnosti. Práce z domova je tedy doménou lidí z velkých měst nebo samostatně výdělečně činných a nelze zatím přímo spojovat dostupnost připojení se získáním takové práce.

Podobně lze rozporovat výhody egovernmentu. Řadu záležitostí lze již dnes vyřídit komfortněji korespondenční cestou (rozhodně více, než internetem), takže přímá nutnost použití internetu zde neexistuje.

Specifikem je pak úvaha internet a senioři. Vzhledem k obrovské technologické propasti mezi seniory a mladší generací, na které se úspěšně komunistický režim podílel, nemůžeme očekávat, že senioři budou houfně internet využívat. Můžeme namítat, že pro seniora by bylo výhodnější vyřizovat korespondenci s úřady přes internet, než je nutit jezdit na poštu či do sídelního města úřadu. Spíše ale musíme zvážit, kolik takových úkonů senior musí ročně provádět a zda je vůbec efektivní a pro správu státu nutné je po něm vyžadovat vykonávat osobně, nikoliv třeba korespondenčně, tedy technologií seniorovi důvěrně známou. Nutnost učit se nové technologii považuji v případě seniora za stejně stresující, jako úkon sám.

Ano či ne

Shrnutím těchto argumentů, které mne napadly na zběžný pohled a náhledem na zkušenosti zahraniční, bych se spíše klonil k názoru, že internetové připojení by nemělo být součástí univerzální služby a tedy stát by neměl garantovat jeho dostupnost všude a za maximální regulovanou cenu. Mimo jiné i proto, že s regulací a dotováním této ceny by byly další neuvěřitelné problémy, možnosti čachrů a obrovské náklady.

Nicméně se může stát, že existují další důležité argumenty, které jsem opomněl, takže neváhejte psát komentáře. Zdůrazňuji, že argument “bez přerozdělování státních prostředků by politici nemohli kámošovi poslat malou domů”, jsem opomněl záměrně.

!++12++!

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:08 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 22

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Přístupový bod Wline W 4500 s řízením rychlosti připojených klientů

21.10.2004

Wline W4500

Oblíbený problém – jak efektivně limitovat rychlost připojených klientů k přístupovému bodu WiFi sítě tak, aby jeden klient nesežral všechnu rychlost. Řešení tu již bylo několik, na WiFiCentrum.cz jsem ale našel nový a zajímavý přístupový bod Wline W 4500 s cenou 2000 Kč bez DPH, který řízení šířky přiděleného pásma umožňuje. Nenašel jsem ovšem žádnou podrobnější informaci o tom, jak jemně lze přidělené pásmo řídit, podle obrázků administrace to ale vypadá, že vcelku dostatečně.

Kromě řízení pásma má toto AP další náležitosti starších béčkových WiFi AP – tedy WEP o síle 128 bitů, klientský režim, NAT atd. Chybí 802.11g, WPA a další novinky, což ale u zařízení, které předpokládá připojování externích klientů na větší dálku, zase tak nepostrádá.

Bandwidth control s Wline W4500

Offline demo správy Wline W4500 najdete zde. Za tu cenu to nevypadá zle…

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 12:19 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 259

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...

EDGE parade

20.10.2004

Zatímco krávy z Prahy postupně mizí (tedy alespoň ty plastové), přichází k nám další zábava dovlečená Eurotelem – ještě rychlejší mobilní data. Protože, abychom nežili v bludu, je třeba mít na paměti, že to byl Eurotel, kdo po dvakráte přišel s impulsem pro rychlá data. Ponejprv, když zavedl datový paušál a několik desítek tisíc lidí se přes GPRS připojilo k internetu. Podruhé, když Eurotel GPRS nazřel jako pomalé a zainvestoval CDMA. Můžeme si o CDMA myslet, co chceme, ale jisté je, že bez CDMA by nebylo EDGE. Už jsem tu probíral, že T-Mobile se prakticky nikde na trhu do rychlých dat nehrne, pokud nemá konkurenci – například v případě Vodafone funícího s UMTS nebo Orange utrácejícího právě za EDGE.

Slušně zažehl plamen vášně Oskar. Nejmladší operátor nepodlehl kouzlu datového paušálu, zřejmě proto, aby se lidé v jeho síti dovolali. A pak také proto, že se mu nechtělo konkurovat tam, kde už mnoho efektivního prostoru pro bohatnutí nezbývá. Jenže tento týden přišel s EDGE ve své síti. Abych byl přesnější, lidé z Mobil.cz si povšimli, že v oskaří síti se pohybují kodeky a rychlosti, které nejsou u GPRS zrovna obvyklé a jsou vlastní EDGE. A tak o tom vydali článek. Oskar zareagoval promptně a vydal tiskovou zprávu, v níž popřel, že by EDGE nabídl do konce roku a termín spuštění ve své síti dal spíše na první polovinu roku 2005. Nebude tedy první. Což ani není jeho strategie. Ostatně první BTS s EDGE měl v ČR živě Eurotel. Hádejte, kde…

T-Mobile se pokusil mazaně strhnout zájem na svoji stranu prohlášením o tom, že EDGE i GPRS v jeho síti bude moci používat 4+4 timesloty, celkem max pět najednou. (info zde)

K EDGE Eurotelu padla vtipná otázka také v online rozhovoru s šéfem Eurotelu M. Heřmanem na Mobil.cz. Bystřejší si povšimnou, že otázku položila Vladimíra Berdárová, manželka šéfa Telecomu:

Dnes se objevila zpráva, že Oskar bude spouštět EDGE snad dříve než T-Mobile. Nechce Eurotel jim vypálit rybník a spustit EDGE také? Bylo to celkem logické, nabídnout zakazníkům “více služeb”. Jste pro? p.s. Doma to s vaším šéfem proberu ;-) (Vladimíra Berdárová)

Host odpovídá: Neřídíme byznys podle znění tiskových zpráv, ale podle potřeb zákazníků. Nabídka služeb Eurotelu je velmi široká. Pozdravujte manžela, uvidím ho ale dříve než Vy :-)

Chat byl docela vtipný, pokud umíte číst mezi řádky. Ale nejvtipnější bylo, že někteří diskutující, kteří přišli stále dokolečka klást tu samou otázku na CDMA si nepřečetli podmínky chatu a nepovšimli si, že neustále se opakující otázku zodpoví redakce připraveným textem, že otázka již byla zodpovězena a vyřadí ji. Nebo že je třeba otázky pokládat zvláště, nikoliv seznam několika otázek najednou. Jestli takhle THIS_ONE četl i podmínky služby CDMA, už mne nepřekvapuje, že se tak čílí…

Do toho všeho slovenský EuroTel Bratislava (z větší části vlastněný T-Mobile a za chvíli snad i vykoupený kompletně), chce instalovat CDMA v pásmu NMT, jež na slovensku provozuje. Není to tak nová informace – EuroTel o tom uvažuje dlouho a čekal, jak se s CDMA zadaří českému Eurotelu. Jeho CDMA start se považuje za velmi slušný úspěch, za dva měsíce CDMA Eurotelu nasbíralo 13 000 klientů. Jenže nyní přichází kontrolní otázka: bude slovenský EuroTel pásmo 450 MHz vracet a bude o něj bojovat v tendru o CDMA síť, jako to požaduje český T-Mobile po českém Eurotelu? Nebo si jej nechá a zprovozní CDMA na bázi stávající licence a bez rizika konkurence? Podle mne B je správně, protože něco jiného jsou píárové žvásty a něco jiného je business. Výsledek: ČR vyhrožuje T-Mobile mezinárodními soudy, zatímco na Slovensku provede totéž.

Budeme mít horkou datovou zimu. Jen by mne zajímalo, co budeme dělat s těmi 3G licencemi. Pokud nás má spasit rychlé EDGE, k čemu nám budou jen o málo rychlejší 3G nabízející 384 Kb/s linky? Větší kapacita? Nikdo se netváří, že by mu kapacita v GSM chyběla…

A na závěr – jak si myslíte, že vyřeší Oskar své EDGE v nabídce? Zavede datový paušál? Pro to svědčí, že masivně posiluje svoji síť. Nebo se poučil z připálených prstíků konkurentů a bude trvat na účtování za objem dat, byť velkorysejším, než nabízí nyní?

!++11++!

Osobně si myslím, že nabídne to druhé. Účtování za objem dat, které ale bude značně cenově velkorysé, například nabídne za základní cenu 400 Kč něco jako 0,5 – 1GB dat. Tedy mezistupeň vhodný pro business použití, ale odrazující sosáky.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 8:04 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 36

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Zůstal jsem u Gmailu

19.10.2004

Minulý týden mi vypršelo roční předplatné na Runbox.com. Už jsem jej neobnovoval – po několika týdnech používání Gmailu jsem se službou stále spokojen a zvyknul jsem si na ni.

Zvyknul jsem si na to, že soukromou poštu mám uloženou někde na serveru a nedostanu se k ní, když nejsem připojený k internetu. Nevadí mi to. Nějak jsem si odvykl, že počítač by nemusel taky být připojen k internetu a o takovém uvažuji spíše jako o psacím stroji. A psací stroj přeci nebývá připojen do netu. Prakticky nikdy nevyřizuji poštu offline, nemám žádné připojení, kde bych platil za čas, vyjma případné návštěvy i-kavárny, kde je limitem spíše rychlost mého odepisování.

Všechny moje dřívější pochvaly na Gmail zůstavají tedy beze změny, pokud bych ale po něčem prahnul, pak aby Gmail byl schopen (připlatím si) odesílat email s mojí doménou. Ale i bez toho se dá žít. Mohu si alespoň nastavit Reply-To na vlastní doménu.

Poslední pozůstatek mého emailového tiku je nepřístupnost Gmailu z mobilního telefonu. Gmail nemá POP3 (což je logické), nemá ale ani WAP verzi. To mi trochu chybí – nemůžu se podívat na marigoldí poštu, kde se mi zachce. Na druhou stranu je to i dobře, protože se nemůžu podívat na marigoldí poštu, kde se mi zachce, mám nižší účty za mobil a víc času na jiné věci. Všechno zlé je pro něco dobré.

Navíc se v poslední době objevila WAP brána do Gmailu, neoficiální software. Bohužel můj hosting na Xhost nemá nějakou potřebnou komponentu, takže mi nefunguje. Ale kdybych po řešení extrémně toužil, bylo by…

Výsledek – zatím mám ve svojí schránce 67MB zaplněného prostoru, spíš archivuji, než mažu. Ale jak to tak odhaduji, počátkem příštího roku bude 1GB zaplněný prostor :)

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 9:21 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 27

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (zatím nehodnoceno)
Loading ... Loading ...

Zaujalo na Invexu: WiFiCentrum a Keybola

Když jsem říkal, že na Invexu bylo houby, nebyla to tak úplně pravda. Našel jsem tam pár nových zajímavostí, ale bylo jich po málu, takříkajíc jako šafránu. Velký stánek zde mělo WiFiCentrum, což je slovensko-český shop s WiFi technikou. Možná mne budete kamenovat za mizerný postřeh, ale já si WiFiCentra poprvé všimnul v minulém PC Magazínu, takže coby český shop je pro mne novinkou. Navíc hezky provedenou.

Proč jsem napsal slovensko-český? Protože převažující nádech je zde ze slovenštiny, což pro nás starší ročníky (fuj 8) ) není problém, jak pro ty mladší, netuším. Shop nabízí spíše levnější a méně značkovou techniku jako Wline, Planet nebo Zcom, specialitou je, že ceny se zobrazují až po přihlášení…

Anténa Keybola - spíše tedy reflektor

Abych tu nepsal jen o shopu, který si konec konců můžete prohlédnout sami, zaujal mne jeden z jeho produktů a to anténa nazvaná Keybola. Je to vlastně parabolická anténa s udávaným ziskem 19 dB a v ohnisku má USB konektor pro zapojení USB klíčenky s WiFi. Do ohniska zacvaknete klíčenku, parabola na ni/od ní směřuje signál a všechno by to mělo generovat hezký 19 dB zisk, tvrdí výrobce. Cena cca 800 Kč bez té klíčenky, počítač se připojuje přes USB a klíčenku před povětrnostními vlivy a vodou chrání plastová krytka.

Jen na závěr. Díval jsem se na provozovatele shopu WiFiCentrum, kontakty na jedinou společnost zde uvedenou jsou Ferimex Bohemia, jenž stojí třeba i za WLANshop.cz. I jména, ze kterých chodí emaily, jsou stejná. Žeby slučování brandu?

Update: ano, potvrzeno. Slučování brandu. Dříve používané domény neměly své volné protějšky v sousedních státech a sídlila na nich konkurence. Oproti tomu wificentrum bylo možno zaregistrovat i v sousedních státech a tak bude zhruba do konce měsíce značka shopů na slovensku i v čechách jednotná.

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 7:31 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 11

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 3.00)
Loading ... Loading ...

Digitální mýtné jsem ještě nepochopil…

18.10.2004

Máme prý mít digitální výběr mýtného. Kontrakt asi dostane v nějakém svobodném a spravedlivém tendru Český Telecom. Vymyslí se skvělá technologie nebo se ještě skvěleji koupí, aby byla kompatibilní s Evropskou unií. Každý kilometr po dálnici bude bedlivě střežit GPS a Gallileo. Naše silnice tím dojdou věčného spasení.

Asi jsem natvrdlý. Nepochopil jsem benefit moderních technologií. Nechápu, proč každému kamioňákovi na hranicicíh nezapíšou do pasu stav tachometru a při výjezdu mu podle počtu ujetých kilometrů nespočítají, kolik ho to bude koštovat. Nechápu, proč místo tak osvědčené bumážky implementovatelné ihned musíme vymýšlet úžasné zařízení. Protože bumážkové řešení nerozliší dálnice? A co, normální silnce kamiony ojíždějí taky.

Výsledek: za pár měsíců bude Marigold škodolibě sledovat, jak se u nás implementuje něco, co ani v zemi zrodu nefunguje. Na spočtení najetých kilometrů je výkonný embended počítač se satelitní navigací opravdu to nejvhodnější řešení, na jaké bylo možno přijít. Fakt jo :) Jo? Neee…

flattr this!

Chcete přispěv na provoz Marigolda?
Můžete přes systém Flattr (umí i opakující platby - tlačítko výše) nebo PayPalem (tlačítko Donate níže).

Patrick Zandl @ 12:32 - Líbil se článek?

Počet komentářů: 28

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (hlasováno , průměr: 5.00)
Loading ... Loading ...