Už po iXté tu hlásím, že slíbená distribuce Linuxu pro APčka je na dohled. Jeden z Marigoldů hlásil významné posuny ve svém časovém zatížení a tím i v práci na distribuci. A to je super, takže o víkendu začnou první testy u mne doma (snad).

Abych objasnil podstatu marigoldní distribuce: jde o CDčko s instalací Linuxu pro PCčka, kde bude všechno potřebné. CDčko nainstalujete a můžete provozovat svůj hotspot a připojovat kamarády. Připojen je základní management hotspotu, aby bylo možno killovat uživatele atd a právě děláme pokusy i s centrálními blacklisty a možností managementu na dálku. Hodně z toho je sice jen na papíře, ale základní problémy jsme vyřešili. Bohužel se muselo přistoupit k tomu, že jsme omezili typy WiFi karet, které lze použít - ne každá vyhovuje a umožní nám dělat všechno co bychom chtěli. Doufám, že většině lidí to nebude vadit a těm co jo, ti si určitě umí udělat vlastní distribuci. Máte pravdu, nechystáme žádný zázrak, v podstatě jde o sesbíraný a dohromady sladěný dostupný software. Ale myslím, že vám to ušetří dost práce, až to bude.

O pokračujících testech a práci na Marigoldí distribuci budu informovat. Momentálně je nejdůležitější nevypadnout z okna, až budu montovat anténu na zeď paneláku

Před několika dny jsem se zmínil o nabídce Cisco firmám na používání Cisco technologíích v jejich WiFi produktech. A varoval jsem před tím. Ozývají se další varovné hlasy, zajímavý článek vyšel na Wired News, napsal ho Elisa Batista a jmenuje se Cisco’s Power Grab: Wireless LANs.

Ve článku připomíná, že Cisco prodává 51 procent veškerých WLAN technologií pro firemní sítě. Proč taková firma nabízí svoje proprietární technologie zdarma ostatním výrobcům? Agere, Atheros, Atmel, Intel, Intersil, Marvell a TI mají dohromady přes 90 procent trhu WLAN v noteboocích a mobilních zařízeních.

Cisco strategie u drátového ethernetu vypadala tak, že se proprietární technologie Cisco rozšířily natolik, že firma šla za standartizátory a řekla: “všichni to už používají, měl by to být standard” - a už se s tím nedalo nic dělat. Cisco tak do drátového ethernetu prosadilo své proprietární technologie. Podobné to zřejmě bude i s WiFi. A pak přijdou licenční poplatky z intelektuálního vlastnictví a pokračující dominace nad trhem

Broadcom vydal update firmware pro čipsety 802.11g a na to reagovali výrobci používající jeho firmware - takže si můžete postahovat updaty, pokud někdo máte něco s 802.11g u těchto výrobců:  Linksys (WAP54G), Belkin a Apple (AirPort Extreme Base Station).

Wi-Fi aliance považuje červen za ten správný měsíc, kdy mohou začít testy interoperability zařízení pracujících na 802.11g. Především v tu dobu má již být hotový standard, takže už bude podle čeho se závazně držet. Čili řekněme v srpnu se objeví první zařízení s certifikací podle 802.11g a to je prima zpráva.

O sítích typu mesh jsme tu už trochu psali. První takový skutečný produkt je MeshBox - krabička umožňující “stát se za 500 USD poskytovatelem internetu”. Co ve skutečnosti tahle krabička umí - to najdete v recenzi na 802.11 Planet. U nás ji nikdo neprodává a kupovat se mi ji nechce (resp chce, ale nemám na to odvahu :).

Dostali jsme zajímavý email tohoto znění:

Dobry den,

sme vyhradny distributor anten pre WIRELESS LAN (ISM pasmo) od
slovenskeho vyrobcu anten CSAT www.csat.sk. Tieto anteny Vas prekvapia
svojou kvalitou a priaznivou cenou. Urcite Vas zaujme siroka paleta
ponukanych vykonov pre rozne druhy aplikacii. Dalej by som chcel
podotknut ze vsetky WLAN anteny splnaju svojimi parametrami poziadavky
Europskej normy EN 300 631 V1.2.1. Parametre WLAN anten su dokladovane
meracimi protokolmi v VUS v B. Bystrici zo dna 21.11.2002, ev.c.
50/608/2002 - 1 az 8. Zmerane boli podla normy EN 300 126-3-1 clanok
6.1.

Technicke udaje a parametre anten najdete na nasej stranke:
http://www.inmaco.sk/sk/antena.htm.

Chcel by som Vas poziadat o zverejnenie tohoto oznamu nakolko kopie
nasich anten s oznacenim www. csatantenna. com na ziarici su velmi
nekvalitne o com svedcia telefonaty a maily od znepokojenych
zakaznikov z ceska:

POZOR na slovenskom a ceskom trhu sa objavili napodobeniny anten
CSAT na ktore by som chcel upozornit. Spoznate ich podla napisu na
plaste ziarica: www.csatantenna.com. Ich vyroba a predaj je v
rozpore so zakonom a moralkou.

Takže varování zveřejňuji a zároveň vám může posloužit jako typ na výrobce sít pro antény. Jen připomínám, že nepovažuji za špatné dělat levné antény. Považuji za špatné kopírovat cizí výrobky nebo mást zákazníka cizím jménem.

Nový vzhled Marigolda jsem spustil - jednak ten starý vypadá fakt otřesně poté, jak jsem ho rozbil, jednak už se mi nechtělo čekat. Jako vždy jsou chybky možné - pište na marigold@marigold.cz. Mnozí si téže povšimnou, že nová je jen titulka. Až bude čas, dodělám zbytek…

Jinak si musím postěžovat na službu Otoman firmy Miton.cz. Nějak se jim povedlo zablokovat všechny FTP účty a z vesela na to pečou. Takže stránky uložené na Otomanovi (Marigold tam má archivy fotek) se nedají aktualizovat. Admin nereaguje

Jak jsem tu tak agitoval, aby se při udílení cen Českého zavináče nezapomělo na některé projekty, tak mohu být téměř spokojen. Právě jsem se vrátil z České televize, kde probíhalo vyhlášení nominací a CzFree Net bylo nominováno v kategorii Nejlepší nový projekt spolu s enycklopedií Co to je a s vyhledávačem Jyxo. To není špatná sestava a přiznám se, že mi udělala tato nominace radost - všechny tři projekty jsou zajímavé a v každém případě budu s vítězem spokojen.

Druhou nominaci získal CzFree Net v kategorii Událost roku, kde se tlačí s povodněmi (to nechápu, co je za událost pro internet - to se něco stalo, kromě toho že IOL lovil kapry ze serverů?) a se vznikem ministerstva informatiky. Očekávám tuhý boj mezi ministerstvem informatiky a CzFree Net - já sám budu hlasovat pro CzFree Net, protože státní instituce nemám rád, i když zrovna od ministerstva si dost libuju. Jenže ministerstvo má peníze, zatímco CzFree Net by mohl mít alespoň tu cenu…

Další kategorie už dopadly pohříchu tradičně - většinou se tu tlačí starší a zavedené servery z rodiny iDNES nebo Nerisu, sem tam Kompost nebo Alík. Nejlepší osobní stránka má tři nominace: Klaus.cz (ujde), Viditelný Macek (pro tu hlasuju a lobbuju já) a Peterka.cz (nevím, jestli někdo neopsal špatně URL, ale tohle je opravdu dost mimo, však tam nic není).

Další zajímavou kategorií je cena pro Internetového novináře za konkrétní projekt - nominován je Miloš Čermák za Mediář, což je hezký projekt, bohužel že Miloš Čermák také organizátor Zavináče což mu asi pár lidí vytkne jako konflikt zájmů. Samotnému mi to tak nepřijde. Další nominace padla na Jiřího Peterku za články o telekomunikacích a Milana Šmída za Louč.

Podnikatel roku znovu provařil stará jména: Jiří Hlavenka dostane cenu za to, že se ještě drží na hladině s Cpressem a Ivo Lukačovič za to, že se neutopil na jachtě. Alespoň Petr Vochozka je nové jméno, jenže ten se živí hlavně vývojem her - v každém případě by to byla změna. Mnou nominovaný Ondřej Fryc neprošel…

Cena pro osobnost českého internetu je stále otevřená a tak připomínám své horké kandidáty: Zdeněk Janda z CzFree Net a Miloslav Sova coby Zástupce uživatelů internetu při jednání s Českým Telecomem o ADSL a připojení k internetu. Hlasovat můžete zde - hlasujte pro koho chcete, ale hlavně hlasujte. A mne z toho laskavě vynechte, já jsem akademik, mne už nevolte - já si to užil kdysi…

Prvního března vstupují v platnost změny v generálním povolení ČTÚ 12/R/2000 týkající se zařízeních pracujících s rozprostřeným spektrem v pásmu 2,4 GHz, tedy i WiFi. Je dobré si je zrekapitulovat:

• Maximální ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (EIRP) je 100 mW. Tato mez musí být dodržena při libovolné kombinaci výstupního výkonu vysílače a použité antény.


• U systémů s rozprostřeným spektrem využívajících techniku přímé sekvence nesmí spektrální hustota e.i.r.p. překročit hodnotu –20 dBW/1 MHz.


• Pro systémy s rozprostřeným spektrem, které využívají techniky přeskoku kmitočtu, nesmí spektrální hustota e.i.r.p. překročit hodnotu –10 dBW/100 kHz.

Licenci i změny najdete zde na stránkách ČTÚ.

První počítačové sítě u nás - Fidonet a EARN… (pokračování článku…)

Čočka vestavěné digitální kamery má letos zdobit přes 37 milionů mobilních telefonů. Toliko mne zaujalo z poslední zprávy analytické skupiny SA.

Moc se netěšte - vloni bylo prodáno přes 18 milionů mobilů s kamerou a z toho 36 procent v síti Vodafone díky své službě J-Phone. Japonský trh pohltil z těch 18ti milionů mobilů celkem 13 milionů kousků, zbytek připadá na Koreu a trochu na early adopters na GSM trzích.

Ericsson ohlásil, že svých přídavných fotoaparátů prodal přes 2 miliony kusů. Nokia si přivlastnila 91 procent celkového prodeje GSM telefonů s vestavěnou kamerou, Samsung zase 24 procent všech CDMA telefonů s vestavěnou kamerou. Abyste měli nad čím přemýšlet, přikládám grafík toho, jak to bylo vloni a jak to má být letos…

Zabrousil jsem na server MobilMania a nestíhal jsem se divit, co tam Martin Zikmund vymyslel. Článek o technologii Push to talk by mohl být zajímavý, kdyby si nespletl výraz push z “tlačení obsahu směrem k uživateli” s výrazem push jakožto stisknutí. Push to talk (zkráceně PTT) má český ekvivalent “Stiskni a mluv” - čili tato technologie slouží k tomu, abyste na vysílačce (nebo v tomto případě telefonu) stiskli tlačítko a okamžitě bez čekání na sestavení hovoru mluvili k skupině lidí nebo jednotlivci. PTT v GPRS síti (ani na vysílačkách) samozřejmě nemá nic společného s fullduplexem, možností najednou hovořit a slyšet - je to simplexní komunikace, kdy buďto hovoříte nebo posloucháte ale rozhodně ne obojí najednou. A už vůbec to nemá nic společného s tlačením wapových stránek nebo MMS na mobil. Celý článek tak obsahuje jedinou pravdivou informaci a to skutečnosti, že o PTT v GPRS se dohodli Nokia, Ericsson a Siemens, že ji vyvinou a prosadí jednotně. Na druhou stranu článek obdivuji. Je dost dlouhý (není to zpráva na tři řádky) a v podstatě celý vybájený. To muselo dát víc práce, než nastudovat PTT in GPRS nwrk

Dneska ráno se rozběhly internetem rozporuplné zprávy o poslední aktivitě Cisca. Zjednodušeně řečeno Cisco “Leads the Way in Building an Ecosystem for Enterprise Wireless LANs with Launch of Cisco Compatible Extensions Program” - čili rozhodlo se nabídnout ostatním firmám možnost rozšířit jejich WiFi komponenty o Cisco technologie, tedy o nestandardizované komponenty. Jde zejména o části Cisco Wireless Security Suite a rozšířený autentifikační protokol Cisco LEAP, jakož i o roaming mezi sítěmi a jejich správu. Tisková zpráva Cisco zde.

Smůla je, že to všechno jsou proprietární technologie Cisco, které nejsou standardizované a Cisco jimi sleduje především vlastní zájem přitáhnout WiFi sítě blíže ke svým síťovým technologiím a získat tak další významný tržní koláč a vliv nad celým WiFi. V podstatě tedy rozdělit dosud jednotný svět WiFi na WiFi kompatibilní a Cisco WiFi kompatibilní.

Už v úterý odpoledne se začaly ozývat varovné hlasy, že pro WiFi je to cesta do pekla a tiskový mluvčí Proximu se vyjádřil v tom smyslu, že Proximus věří ve standardy a že se domnívá, že tlak Cisco na jeho proprietární technologie je jen o vlivu na zákazníky, nikoliv výhodou pro ně a pro WiFi samotné. Ačkoliv nelze popřít, že Cisco technologie by prospěly adopci WiFi do některých firemních sítí vybavených Cisco zařízeními, obecně by vazba na proprietární technologie znamenala spíše zablokování dalšího rozvoje směrem ke standardům a obecně platným a použitelným řešením. Toliko můj názor na to a uvidíme, kam se to bude vyvíjet.

Tomu říkám vševysvětlující nadpis s maximem odborných termitů, kterým nelze neporozumět Takže to trochu rozvedu. Wi-Fi Alliance se rozhodla, že standardizace roamingu mezi jednotlivými WiFi sítěmi, by rozhodně WiFi prospěla. A má naprostou pravdu: WiFi sítí je mnoho a registrovat se do každé, pokud ji zrovna chcete chvíli používat, je únavné. Hezké technické řešení by tomu pomohlo. A aby něco takového mohlo vzniknout, je tu zapotřebí právě Wireless ISP roaming - standardizace přechodu uživatele z jedné WiFi sítě do druhé.

Draft najdete zde - věřím, že ho nebudete číst,  stejně jako já jsem ho zdaleka celý nepročetl. Tento návrh by měli do svých sítí implementovat provozovatelé WiFi infrastruktury. Jenže u nás jich je jako šafránu, takže pro nás to tak aktuální není. Chtělo by se mi řici bohužel. Apropos: Glenn Fleishman mne dostal tím, že zkratku navrhuje číst whisper

Kdysi jsem se rozhodl, že ji napíšu - Historii českého internetu. Jenže když jsem se dal do psaní, jeden vydavatel rezignoval na její vydání (a ostatně na vydání čehokoliv) a jiného už jsem nehledal. Zbylo sto stránek textu a myšlenka to jednou dopsat. Jenže jakmile není termín vydání, je problém: nic mne netlačí a nic se tedy ani nepíše. A tak jsem se rozhodl to publikovat zde na internetu. Ostatně, třeba se nějaký vydavatel chytne. Tož zatím máte možnost číst si úvodní pasáže, zajímavé je to až od roku 1996 Přemýšlím, že bych tam dal i ten hezký úvod, co jsem měl napsaný, pro zajímavost